Herec Igor Chmela promluvil o tajemství slavné Partičky, Alzheimerově chorobě i práci pečovatele
Ženou Igora Chmely je herečka Jana Janěková ml. a život dvou herců coby partnerů není vždy jednoduchý. Protože spolu dva umělci často pracují, a ještě pak tráví společný čas. Zvláště v uplynulém více než roce, kdy byl lockdown a mnozí spolu byli doma 24 hodin denně. V tom ale herec nevidí problém.
„Byli spolu i manželé, kteří vykonávají jiná povolání, i když herectví je specifičtější. Ale my jsme spolu řešili i další situace, protože provozujeme ještě s dalšími lidmi Divadlo Verze, které je naším takovým malým rodinným podnikem. Takže jsme řešili tu existenční otázku, štěstím pro nás bylo, že si nepronajímáme budovu, o to to pro nás bylo zase jednodušší,“ řekl Igor Chmela.
V momentě, kdy divadla nemohla hrát, měli tu výhodu, že na tom existenčně nebyli nějak špatně, proto si společně strávený čas mohli užít. „Já jsem viděl děti snídat, viděl jsem je obědvat, večeřet. Chodili jsme společně na procházky, do lesa a trávili jsme spolu čas, a to jsem do té doby skoro vlastně neznal. A to pro mě bylo příjemné,“ svěřil se Chmela.
Během loňské podzimní a letošní jarní pandemie nabádali i někteří politikové k tomu, aby takzvaně "nespokojení umělci" šli pracovat jinam, mimo svůj obor. Což také mnozí dělali. Igor Chmela šel dokonce na nějaký čas pracovat do seniorského domu, kde pečoval o imobilní lidi, například i s Alzheimerovou chorobou.
„My jsme si se ženou udělali pečovatelský kurz v rámci Českého červeného kříže a pak jsme si nainstalovali aplikaci, která je takovou pečovatelskou burzou. Chodí tam nabídky na to, že lze pomoct. Vzhledem k tomu, že já jsem si covidem prošel a byl jsem doma, tak jsem si říkal, že než postovat přes sociální sítě nějaké zdravice sestřičkám, že je podle mého soudu prospěšnější konkrétní pomoc. A dá-li se to tak říct, tak mně překvapila ta obrovská dřina pečovatelek," řekl herec.
A svěřil se se zkušenostmi přímo z oddělení, kde pečoval o mnoho lidí, kteří se bez pomoci neobejdou.
"Na patře bylo devatenáct ležících klientů a každý s nějakým mentálním postižením, řada z nich potřebovala nakrmit a přebalit. A je to opravdu dřina, když tam člověk nastoupil v sedm, tak v osm byl úplně zpocený, nehledě na to, že měl na sobě ten celoskafandr, ale i bez něj je to šílená dřina,“ podotkl Igor Chmela, který se prý podle svých slov sklání před všemi lékaři, pečovateli a sestřičkami, pro něž je to celoživotním posláním.
Navíc nechtěl, aby se to v době, kdy sloužil u takových pacientů, někde medializovalo. Nicméně zkušenost jemu i jeho ženě Janě Janěkové ml. dala možnost, aby ji využili do připravovaného projektu, který propojuje divadlo a film.
„Napadlo nás, že by divák mohl zhlédnout krátký film a po něm bude ještě následovat divadelní představení, které bude tématicky spjato s tím snímkem. Inspirováno je to částečně právě tím, co jsme prožili v domově důchodců. Název je Barcarole, a to proto, že je to píseň benátských gondoliérů. V tom snímku ta píseň zazní. Hlavní hrdinkou je mladá pečovatelka, která se na startu své kariéry musí postarat o ty, jejichž život de facto končí. Scénář má v sobě několik rovin včetně magické i hořce-groteskní,“ vysvětlil Igor Chmela.
Na portálu Donio bude sbírka, na níž může přispět kdokoli, kdo se tak může stát jakýmsi spoluproducentem. Točit se má v únoru a nejspíš na podzim by bylo možné první představení v Praze i po republice, vidět.
Čeho Igor Chmela lituje, co dělá ve svém volném čase a jak vzpomíná na mnohaleté účinkování s televizním projektem Partička? I o tom se ve Face To Face rozpovídal.
Zdroj: Face To Face