Píše se 1. červen 1936, když jedna z nekrásnějších a nejslavnějších pilotek světa Amelia Earhartová na stroji Lockheed L-10E Electra upraveném pro dálkové lety a s doletem až 4000 km odstartovala z Miami na let kolem světa.

Po zastávkách v Jižní Americe, Africe, Indii a jihovýchodní Asii dorazila 29. června do Lae na Nové Guinei. Spolu s navigátorem za sebou měli již 35 tisíc kilometrů cesty a zůstávalo jim ještě posledních 11 tisíc. 2. července odstartovali směrem k Howlandovu ostrovu v Tichém oceánu.

Asi po 1 300 km se rádiové spojení přerušilo a letadlo zmizelo. Posádka Lockheedu podle všeho ve tmě nad oceánem ztratila orientaci a nelze vyloučit ani to, že při navigačních výpočtech se unavení letci dopustili chyby. Potýkali se i s nepříliš příznivým počasím a s problémy s rádiem. Pilotka se naposled ozvala 2. července nad ránem americké armádní lodi Itasca, která ji měla u Howlandova ostrova navigovat, s těmito slovy: „Musíme být někde nad vámi, ale nevidíme vás. Dochází nám palivo.“

Zmizení dvojice spustilo vlnu konspiračních teorií. Podle jedné z nich je zajali Japonci a popravili jako špiony. Podle další bylo zmizení Earhartové jen záminkou pro letecký průzkum japonské základny na Marshallových ostrovech a aviatička dožila pod jinou identitou.

Druhá z variant, kterou seriózní badatelé považují vedle ztroskotání za možnou tvrdí, že se Earhartová a Noonan utopili po nouzovém přistání na moři poblíž Howlandu, když jim došlo palivo. Za mrtvou byla úředně prohlášena 5. ledna 1939.

Amelia Earhartová v roce 1932, jen pět let po Lindberghovi, přeletěla jako první žena Atlantik a otevřela tak svým příkladem ženám klub "báječných mužů na létajících strojích". ⋆