Profesor Jaroslav Flegr se vyjádřil k současné situaci. Čísla máme nejhorší, ale proti světu máme jednu výhodu
Na profesora Flegra mnozí útočili a stále útočí hlavně kvůli tomu, že možná trochu v nadsázce mluvil o ulicích plných mrazáků s mrtvými, přeplněných nemocnicích, desítkách tisíc nakažených Covid-19 a kolabujícím systému. Může se tedy stát, že pokud vláda ještě více nepřitvrdí a nezavede totální lockdown, mohou se některé hrozby splnit?
"Já si myslím, že mrtví na ulicích nebudou, kapacita krematorií je dostačující, ale zrovna tohle mě tedy neuklidňuje," říká opět s lehkou nadsázkou profesor Jaroslav Flegr.
Jeho číslům a předpovědím o nakažených a obětech se mnozí, včetně odborníků, smáli a považovali jej za blázna. Jak sám říká, nyní, když se statistiky pomalu naplňují, se mu i někteří omluvili.
"Z odborníků asi teda ne, ale už jsem zaznamenal, že už teda někdo mě poslal e-mail, že tomu nevěřil, a že teď se to ukazuje. Ale teď se jim směju já, ale je to takový spíš hořký smích. Protože ani já jsem si nechtěl připustit, že ty nárůsty budou tak velké, jako jsou. Když si vezmeme tu mou předpověď ze srpna, tak jsem si myslel, že nad 2000 se to dostane až někdy během října. A ono dneska jsme na 15 000. Takže ani já jsem si nechtěl připustit, co vše nás čeká, a ty mé odhady byly hodně odstřelené," řekl Jaroslav Flegr.
Podle něj jsme teď co do počtu nakažených, mrtvých, rozlohu země a počet obyvatel takzvaně Best of the World. "Opravdu jsme nejhorší na celém světě. A ty nárůsty jsou tragické. Zase máme proti světu tu výhodu, že máme dobrý zdravotnický systém, jsou tam asi rezervy. Takže ten závod se Slovenskem, kdo vyhraje, a kde k tomu kolapsu dojde dříve, je jen otázkou času. Uvidíme, myslím, že to bude nerozhodně. To, co mě na tom štve úplně nejvíce, je fakt, že je to úplně zbytečné. Stačilo, abychom nepouštěli žáky do škol, měli povinné roušky ve vnitřních prostorech, a tato drastická opatření, která teď vláda přijímá, by nebyla třeba. Mohli jsme být pod tisícovkou. A to jen proto, že se pořád problém zametal pod koberec, nejspíš kvůli volbám," myslí si profesor Flegr.
Je prý přesvědčen, že to je i hlavní důvod toho, proč máme naprosto nedostačující kapacity trasování, což je podle jeho názoru klíčová obrana proti epidemii, a také proč jsou nedostatečné kapacity odběrových míst na Covid-19.
Co se otázky na plošné testování týče, byl prý svého času velkým odpůrcem, a i nyní si myslí, že to nemá valný smysl. Nicméně by určitě zavedl pravidelné plošné testování rizikových míst, jako jsou domovy seniorů, sociální ústavy nebo i mateřské školy. Sám nechápe, proč zůstaly otevřené a děti i učitelé jsou tam bez roušek. Chápal by, kdyby zůstaly ty, které slouží pro děti rodičů, jkteří jsou zdravotníci, lékaři, hasiči, policisté, kteří zajišťují základní chod státu.
Profesor Flegr odpověděl i na základní otázku, jaký je rozdíl mezi "klasickou" chřipkou a Sars-Cov-2, tedy Covid-19.
"Ten hlavní rozdíl je v tom, že chřipka tu byla s námi celou dobu a tu základní imunitu proti tomu máme všichni. Kdežto SARS se objevil nový a může se nakazit úplně každý z nás. Tím pádem ta epidemie může narůstat rychleji. Má větší infekčnost, má základní reprodukční konstantu a reprodukčnost má dvakrát větší. I kdyby nebyla imunita na chřipku, stejně by se klasická chřipka šířila výrazně pomaleji, než ten SARS. Druhý rozdíl je to, že onemocnění Covid-19 mnohem více poškozuje lidský organismus a má větší smrtnost. Nyní se navíc zjišťují i následky prodělaného onemocnění," podotkl odborník na evoluční biologii.
Co si myslí o vyjádřování lékařů jako jsou Pirk, Šmucler, Žaloudík, proč podle jeho názoru někteří lidé více věří jim, než jemu samotnému či dalším odborníkům? Jak dlouho mají pacienti, kteří prodělali Covid-19, imunitu? Co si myslí o vakcíně, očkování a zda on sám by se nechal očkovat? Nebo co říká na to, že na některé lidi působí jako šílenec? Na to profesor Flegr velmi otevřeně odpověděl v talk show Face To Face.
