Ve zdraví se dožila 80 let. Miriam Kantorková platí za herečky, které prý nikoho z okolí moc nepustí ke slovu, a když, tak jen pokud se zrovna nadechnou. Představitelka dnes už spíš babiček, nebo tetiček má energie na rozdávání.

V mládí hrála hádavé, uštěkané nebo naopak vilné ženy. Díky svému dobře rostlému poprsí byla obsazována i do erotičtějších scén. Později se přesunula do rolí starších dam, kmoter či babiček. Například u režiséra Zdeňka Trošky si zahrála ve Z pekla štěstí, naposledy v komediích Babovřesky.

„Baví mě to, a dokud můžu, ráda jdu před kameru. Jsem ráda mezi lidmi a spolupráce s panem Troškou je pohádka, i když netočí třeba právě pohádku,“ pochvaluje si Kantorková, která si do dalších let přeje hlavně zdraví.

Je dvakrát rozvedená, má dceru a vnoučata. A když nejezdí zájezdová představení nebo něco netočí, sbalí se a do Podkrkonoší prchá na svou poloroubenou chalupu, kde je práce vždycky dost.

Začínala nejen jako herečka, ale i jako moderátorka a zpěvačka. Studovala dálkově Damu. Byla ve třídě vynikajícího herce a profesora Miloše Nedbala. Učila ji Vlasta Fabianová nebo Radovan Lukavský. Stála u zrodu poetické kavárny Viola. Má za sebou desítky různých rolí. Ráda si povídá a jak říkají její kolegyně, když se chtějí dostat ke slovu, musejí vystihnout chvíli, kdy se Miri právě nadechuje...