Před 38 lety zemřel Josef Šebánek. Zkolaboval bratrovi v náručí. Jeho srdce bylo tak opotřebované, že se zastavilo. Diagnóza: srdeční nedostatečnost.

Muž, kterého proslavila role dědy Homolky, ale vlastně žádný herec nebyl. Ve skutečnosti se živil jako taxikář a později jako autojeřábník a o kulturu se moc nezajímal. Přesto se díky Formanovým a Papouškovým filmům stal hvězdou. A národ ho miloval.

Měl velkou výhodu, že ke svým rolím nepotřeboval scénář. Proč také. On své role žil, tak nač se je učit? Šebánek byl ve skutečnosti přesně takový, jako ve filmu. A o to přesně režisérům šlo. Byl tak opravdový, že když se na place rozčílil, obávali se kolegové, aby nedostal infarkt.

Šebánek měl ve skutečnosti opravdu nemocné srdce. Jeho zdravotní problémy začaly v pětapadesáti letech a ukončily jeho slibně našlápnutou hereckou kariéru. Děda Homolka se ale nevzdával, příliš se nešetřil a stále žil na plný plyn. Výsledkem byl plný invalidní důchod. Jeho stav se zhoršil natolik, že poslední díl trilogie o Homolkových už nechtěl ani natáčet. Naštěstí pro nás všechny se nechal k natáčení přemluvit.

A jestliže z tohoto třetího dílu pochází slavná hláška o "bouhání a zabouchání", pak si nemůžeme odpustit ani tu z druhého dílu, kdy nabádá svého Ludánka k takové malé vzpouře, slovy: „Hele Ludvo, ale já ti něco řeknu, jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak si u mě mrtvej Homolka!“

Oblíbený herec-neherec zemřel 13. března 1977 ve věku dvaašedesáti let. Život si užil. Žil ho totiž tak, jak si představoval. Jeho odchodem osiřela i jeho chata u Orlické přehrady, kde to miloval a kam jezdí dodnes jeho příbuzní.