Tragické tajemství slavné kuchařky a spisovatelky Magdaleny Dobromily Rettigové
Magdalena Dobromila Artmannová, jak se původně jako svobodná jmenovala, byla česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka.
Byla ale spisovatelka i propagátorka všeho českého, a také všeho pořádného. Učila dívky a mladé ženy, jak si udržet pořádek, domácnost, jak hospodařit i jak vařit. Už od dětství kolem ní obcházela smrt. Nejprve jí zemřel otec, pak sourozenci. A tak se s ní její maminka z rodných Všeradic u Hořovic přestěhovala do Plzně.
Už ve svých 12 letech se poznala s Janem Aloisem Rettigem, který se později stal jejím manželem. Živil se jako právník, správce, ale také spisovatel. Přestože s ním prožila skoro celý život, občas prý tvrdila, že šťastná se být necítí.
Společně prostřídali pět působišť. Nejdramatičtější chvíle života prožila po roce 1809, kdy se z Prahy přestěhovali do jihočeského Tábora. Zde porodila dvě děti - dcera zemřela den po porodu, syn po půl roce.
Magdalena Dobromila trpěla depresemi, přesto stále psala. Upnula se na psaní receptů, povídek, ale roznemohla se. Tak se v roce 1813 s manželem přesunuli do Přelouče. Zde se jim narodila dcera Jindřiška, pozdější poměrně slavná operní zpěvačka.
Byla dokonce obsazena do role Lidušky při premiéře Tylovy a Škroupovy hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, z které později vznikla česká státní hymna. Jindřiška se pak uchytila v dnešním Grazu, později v Mnichově a ve Vídni. Nevdala se, ale narodila se jí v roce 1840 dcera Karolina Josefa Henrieta. Sama Jindřiška zemřela roku 1854 na choleru. Svou matku přežila jen o devět let....
Traduje se, že její matka Magdalena Dobromila Rettigová porodila za svůj život 11 dětí, z čehož přežily jen tři. Jiné prameny zase říkají, že pouze jediná dcera Jindřiška zůstala a tolik dětí neměla.
Nicméně slavná spisovatelka, propagátorka české, hutné kuchyně a také dobrého hospodaření, byla velmi moderní žena. Také velmi inteligentní s velkým přehledem. Proto u mnohých narážela. Neměla moc přátel. "Mnohým vadilo, že Magdalena viděla takzvaně dál, měla přehled a nadhled a nezahazovala se s lidmi, o nichž věděla, že jsou vypočítaví, hloupí a namyšlení," tvrdí jedna z historiček paní Zdena, která se životem Rettigové dlouho zabývala.
Posledním působištěm Magdaleny Dobromily byla Litomyšl. Zde také 5. srpna 1845 ve věku 60 let zemřela. Za svůj život napsala a vydala stovky receptů, které dodnes využívají mnohé hospodyňky, převážně starší generace.
Pochována byla tam, kde zemřela, tedy v Litomyšli, kde má svůj honosný hrob a kde se také každoročně konají gastroslavnosti na její počest.