Narodil se 30. března 1939 v Táboře a sudičky mu daly do vínku jemnost, vášeň ale zřejmě i posunutý práh pudu sebezáchovy. A Jiřího Hrzána přesně tohle stálo život.

Miloval riskovat, zdolávat různé překážky, nejlépe, když byly hodně vysoko. Stejně silnou pociťoval náklonnost k ženám. Kromě svých zákonitých žen měl Jiří i mnoho milenek. Patřily k nim zpěvačky Petra Černocká, Martha Elefteriadu, herečka Hana Čížková, ale potrpěl si i na manekýnky. Hrzán všechny ženy okouzlil svým šarmem a citlivým přístupem. Své milenky nikdy nebral jako další zářez na pažbě, ale dával jim pocítit skutečnou lásku.

Po úspěšných šedesátých letech, kdy exceloval v divadle i ve filmech (Nebeští jezdci, Pane, Vy jste vdova, Drahé tety a já), dostavily se méně úspěšná léta sedmdesátá. Hrzán začal mít pro svoji rebelskou povahu problémy. Pomalu ale jistě mizely z repertoáru Činoherního klubu hry, ve kterých hrál a nakonec by v roce 1976 z divadla odejit úplně. Jestli to bylo pouze z politických důvodů či i pro jeho stále častější pití, se lze pouze dohadovat.

Jeho přátelé i rodina jsou přesvědčeni, že vyhazov z divadla byl prvním hřebíčkem do jeho rakve. Nikdy se nesrovnal s tím, že ho režim odstřihl od divadla. V podstatě ho zbavili života. Hrzán řešil své problémy stále více alkoholem. Podle svědků neměl ani svůj poslední den v tomto směru příliš pod kontrolou.

Umělec se posilněn alkoholem rozhodl vyšplhat po římse za svoji exmilenkou. Bohužel nedošplhal. Zřítil se na dvorek a utrpěl devastující zranění. Jeho poslední chvíle zpochybňují nejbližší Hrzánovi přátelé, kteří tvrdí, že herci k pádu někdo pomohl. Ať je to tak či onak, Jiří Hrzán dva dny po svém tragickém výstupu po římse domu zemřel. Bylo mu pouhých jednačtyřicet let.