Rozloučení s Josefem Abrhámem. Doma se mu dostalo víc úcty než při smutečním obřadu
Josef Abrhám vystudoval DAMU, účinkoval v Divadle na Vinohradech nebo v Národním divadle. Měl za sebou dlouholetou hereckou kariéru, kterou protínalo i několik ocenění například za roli ve filmu Vrchní, prchni! nebo Šakalí léta. Lidem se jeho role vryly do pamětí a uměli je náležitě ocenit. Sám si dobře pamatuji, když jsem ho ještě v dětských letech viděl v komedii, která je vlastně starší než já, jakožto knihkupce a číšníka v jedné osobě. Moje babička Abrháma zase ráda sledovala jakožto primáře z Nemocnice na kraji města. Vždycky když seriál běžel, v její ložnici muselo být hrobové ticho a neustále mě napomínala, abych přišel později, až se nebude dívat. Lidé ho ale milovali nejen jako osobnost české umělecké scény, vážili si jej i jako obyčejného souseda, jak se brzo po jeho odchodu ukázalo.
Po smrti herce byl naplánován smuteční obřad na Spořilově, kde ho měla i zesnulá Libuše Šafránková, jeho žena. Fanoušci se po Abrhámově smrti ale začali scházet přímo před domem, kde dříve manželský pár žil. Na plotě se za nedlouho objevila jejich společná fotografie a pod ní začali kolemjdoucí zapalovat desítky svící nebo na chodníku zanechávali smuteční květiny.
V médiích a na sociálních sítích se dokonce začaly množit informace, že pražané žijící v okolí dokonce naplánovali pouliční koncert, který proběhne před opuštěným domem. Chtěli tak uctít památku českého umělce a musím uznat, že to zní jako pěkná příležitost na něj zavzpomínat nejen jako na hereckou hvězdu, ale také jako na člověka, kterého v okolí zřejmě potkávali. Minimálně se zdá tohle rozloučení důstojnější, než oficiální obřad, který proběhl v pondělí v kostele.
Rozpadající se kostel a auta na trávníku
Smuteční obřad byl naplánován v kostele svaté Anežky České. Kdo to v okolí zná, ví v jakém je stavu a možná si vzpomene i na loňský obřad Libuše Šafránkové, jež tu proběhl. Tehdy kvůli němu nechávala radnice narychlo opravit schodiště alespoň provizorně, aby se nikomu z hostů při návštěvě kostela nic nestalo. Podle tehdejšího vyjádření nejsou schody před kostelem ve správě města, ale jejich vlastnictví není úplně jasné, proto se k opravě dlouhou dobu nikdo neměl. Schodiště bylo dokonce v tak hrozném stavu, že kromě oprav musel být zajištěn i jeho úklid.
Nebudete věřit, co musela městská část Praha 4 řešit na přelomu letošního května a června. No jak jinak, schody! Stále jsou totiž v tak příšerném stavu, že by se přes ně na smuteční obřad dostali jen parkouristé. Tiskový mluvčí města uvedl, že provádí pouze drobnou opravu, kdo se ale v okolí někdy pohyboval, ví, že schody před udržovaným kostelem jsou jako pěst na oko. Kdyby se zde již před rokem nekonalo rozloučení s Abrhámovou ženou, řekl bych, že pořádat obřad umělce, na kterého budou vzpomínat stovky lidí, na takovém místě, je jednoduše nedůstojné.
Zda se už nějak vyjasnilo vlastnictví schodiště, které se zjevně nikomu nechce opravovat, netuším. Obávám se ale, kolik podobných drobných oprav bude muset město ještě provést, než se konečně schody dočkají zasloužené rekonstrukce. Ta se plánuje už od loňského pohřbu, zatím na ni ale nějak nedošlo, přestože město již vyhlásilo soutěž o zhotovitele.
Hosté tomu nasadili korunku
Největší fiasko ale připomínal pohřeb samotný. Média informovala o autech poházených všude možně a pozoruhodných projevech řečníků. Na uspořádané rozloučení se dostavilo mnoho slavných osobností, byl mezi nimi i Jiří Krampol nebo Martin Dejdar. Jeden z projevů vedla samotná herečka a manželka bývalého prezidenta Václava Havla – Dagmar Havlová.
Na rozloučení však přijela pozdě, což je poněkud smutné a důsledkem toho ani neměla kde zaparkovat. Budiž jí odpuštěna nedochvilnost, tím to ale zdaleka nekončí. Auto musela nechat tam, kam se zrovna vešlo – takže uprostřed silnice. I přes svůj pozdní příchod stihla ještě v zákristii natočit video. Přestože do kostela vběhla s hromadou papírů v ruce bočním vchodem, během projevu si pak nemohla vzpomenout na žádnou zábavnou historku s Josefem Abrhámem. Byl to totiž herec veselé povahy a tak si přál, aby se lidé při loučení s ním spíše smáli než plakali. Ihned po svém proslovu navíc z kostela zase zmizela, i když obřad ještě dlouho pokračoval. Uvědomovala si totiž, že autem zaparkovaným uprostřed ulice blokuje provoz a tak odjela přeparkovat. Do konce smutečního obřadu se však už nevrátila, ukázala se znovu až na hostině. Její způsoby jsou vskutku poněkud zvláštní.
O tom, že organizace parkování během obřadu musela být příšerná, nevypovídalo zdaleka jen jedno auto. Přestože na vše dohlížela policie, po internetu kolovaly fotografie ukazující, že několik hostů se rozhodlo parkovat přímo před kostelem na trávníku. Jedno z aut s hashtagem #geislerka, nepařilo nikomu jinému, než Anně Geislerové, zdaleka ale nebyla sama, kdo si svůj vůz takto odložil. Pevně věřím, že kdyby stálo vedle kostela dětské hřiště, někdo by na něm taky zaparkoval, když nebyl problémem trávník nebo prostředek silnice.
A na očekávaný smích nakonec také došlo. Herečka Iva Janžurová si svou řeč totiž sepsala na papírky, když je ale vytahovala, rozletěly se jí všude kolem. Přestože se neposedné poznámky podařilo ulovit zpět, zřejmě už jaksi nezbyl čas na jejich seřazení. Její řeč tak byla místy trochu chaotická. Pozitivní na tom všem je, že hosté se během rozloučení se svým milovaným opravdu spíše smáli, než aby plakali, i když podle mě to celé trochu k pláči bylo. Snad se alespoň podaří do dalšího smutečního obřadu opravit schodiště, pro které nyní město hledá zhotovitele. Možná bych ale doporučil zvážit i rozšíření parkovacích míst, aby se podobný chaos na Spořilově neopakoval.
Autorský článek. Další zdroje: Frekvence1.cz, Blesk.cz
