Nejen fotky na přední strany novin a časopisů nebo pro propagaci svých projektů, ale i soukromé z dovolené a různých cest si rády pořizují české celebrity. Buď pak jejich fotky končí na cedéčku nebo flashce, nebo v daleko lepší úpravě.

Také čeští zpěváci, herci, moderátoři objevili kouzlo fotoknih. A dokonce přišly na to, že se dají věnovat jako dárek jak v rodině, tak přátelům.

Soutěž Česká CEWE fotokniha roku oslavila letos již páté narozeniny a těší se čím dál tím větší oblibě. Za celý loňský rok bylo do soutěže přihlášeno 3001 originálních fotoknih, ale na první příčku dosáhla pouze jedna. Ohodnocení fotoknih a vyhlášení vítěze se ujali třeba Eliška Bučková, Klára Doležalová, Petr Jákl, Jitka Molavcová, Jiří Suchý, Peter Nagy, Michaela Ochotská, Patricie Solaříková nebo Iveta Vítová – Lutovská.

VIP porotci ale nepřišli jen z pracovních důvodů. Jakožto milovníci fotografií se také přišli pokochat jejich krásou a inspirovat se pro vlastní tvorbu. A když už je fotokniha hotová, není nic krásnějšího, než se posadit s rodinou, přáteli, ale klidně i o samotě a znovu prožívat okamžiky, které díky fotografiím zůstanou věčné.

„Začátkem každého roku si sednu a začnu vytvářet fotoknihu, která obsahuje naše zážitky za uplynulý rok. Říkáme tomu kronika a je to báječná věc. Všechny fotky máme pohromadě pěkně v jedné knize a všichni naši hosté v ní nadšeně listují,“ svěřila se svou rodinnou tradicí Klára Doležalová.

Stejně tak to má herec, producent Petr Jákl. I on rád fotí rodinu a rodinné akce.

„Všichni víme, jak čas letí a prohlížet si po deseti letech fotoknihu s obrázky svých dětí jako batolat, to je nenahraditelné. Nejčastěji fotím své dětičky. Fotky potom uložím do počítače a jednou měsíčně je proberu a ty nejlepší vytisknu. Ty tištěné si pak jednou za čas prohlížíme, kdežto ty v počítači vůbec. Proto si udělat fotoknihu je dobrý nápad,“ podotkl Jákl.

A co a koho fotí nejraději legendy českého divadla a Divadla Semafor Jiří Suchý a Jitka Molavcová? „Nejčastějším objektem mého focení bývaly dívky a ženy ve své nejpřirozenější podobě. Naštěstí jsem měl dost ochotných kamarádek. Fotografoval jsem je celkem běžným přístrojem – flexaretou, ale pak jsem si zalezl do temné komory a tam začala ta opravdová tvůrčí práce,“ zavzpomínal Jiří Suchý.

To jeho kolegyně Molavcová bere fotky jako vzpomínky, které zachycují nejdůležitější okamžiky života.

„Fotografie mám ráda, protože na rozdíl od člověka ony umí zastavit čas. Jsou věčné. Věční díky nim zůstávají i naši přátelé, kteří už nejsou mezi námi, máma s tátou a příroda, která nás vždycky svou přirozenou elegancí na společných fotografiích právem zastiňuje,“ dodala s úsměvem Jitka Molavcová, která snad vůbec nestárne.