Před třiatřiceti lety místo Václava Havla obdržel Nobelovu cenu míru tibetský dalajláma
Jeho Svatost 14. dalajlama se jmenuje Tenzin Gyatso a narodil se ve vesničce v severovýchodním Tibetu v roce 1935. Když mu byly tři roky, navštívili ho tibetští mniši a oznámili mu, že je reinkarnací zesnulého 13. dalajlámy. Mniši vždy byli vedeni znameními, předzvěstmi a sny, které naznačovaly, kde lze nalézt další inkarnaci dalajlámy. V pěti letech byl Tenzin Gyatso převezen do tibetského hlavního města Lhasy a ustanoven jako vůdce tibetského buddhismu.
Tibet, region ležící na náhorních plošinách a horách Střední Asie, ovládali dalajlámové od 14. století. Tibeťané odolávali snahám Číny získat větší kontrolu nad regionem na počátku 20. století, a během čínské revoluce v letech 1911-12 vyhnali Tibeťané čínské úředníky i civilisty, přičemž formálně vyhlásili svou nezávislost.
V říjnu 1950 čínské komunistické síly napadly Tibet a rychle přemohly špatně vybavenou armádu země. Mladý dalajlama požádal OSN o podporu, ale jeho prosby byly zamítnuty. V roce 1951 byla podepsána tibetsko-čínská mírová dohoda, ve které se národ stal „národním autonomním regionem“ Číny, údajně pod vládou dalajlámy, ale ve skutečnosti pod kontrolou čínské komunistické komise. Vysoce náboženský lid Tibetu trpěl pod protináboženskou legislativou komunistické Číny.
Po letech roztroušených protestů v Tibetu vypuklo v březnu 1959 obrovské povstání a dalajlama uprchl spolu s 100 000 Tibeťany ze země. V době, když čínští vojáci povstání potlačili, započal svůj exilový život v Indii, usadil se v Dharamsale na úpatí Himálaje, kde také usídlil demokraticky založenou stínovou tibetskou vládu. V Tibetu Číňané přijali řadu brutálních represivních opatření proti místnímu obyvatelstvu.
S počátkem kulturní revoluce v Číně eskalovalo potlačování tibetského buddhismu a praktikování tohoto náboženství se zakázalo, přičemž tisíce klášterů bylo zničeno. Posvátné knihy se pálily nebo byly použity na hnojivo. Z obrázků Buddhy a súter se vyráběly boty. Počet tibetských klášterů klesl z 2500 na pouhých sedmdesát.
Zákaz náboženských praktik byl zrušen v roce 1976, ale útlak v Tibetu nepřestával. Dalajláma ze své základny v Dharamsale cestoval po světě a úspěšně přitáhl mezinárodní pozornost k pokračujícímu násilí páchaném na tibetském lidu a jeho náboženství. V roce 1987 propukly ve Lhase velké nepokoje proti Číně a v roce 1988 Čína vyhlásila v regionu stanné právo. Dalajláma ve snaze o mír opustil svůj požadavek tibetské nezávislosti a vyzval ke skutečnému samosprávnému Tibetu spolu s Čínou, která by měla na starosti obranu a zahraniční záležitosti. Čína nabídku odmítla.
Následující rok byl dalajlama příjemcem Nobelovy ceny za mír z roku 1989. V roce 1990 byla vydána jeho autobiografie Freedom in Exile. Tibet v 90. letech nadále trpěl pravidelnými nepokoji a Čína se stala terčem kritiky západních vlád kvůli potlačování tamní politické a náboženské svobody.
Během života v exilu navštívil dalajláma také několikrát Prahu, aby přednášel o jeho zemi, důležitosti míru a buddhistické filozofii Tibeťanů. Se svým soupeřem o Nobelovku - Václavem Havlem byli dobrými přáteli. Dodnes žije v Indii a do čínského Tibetu se zřejmě již nevrátí.
Závěrem uvádím poslední moudro, které Jeho Svatost uvedla před několika dny na svém Twitteru:
„To, jak ze dne na den žijeme, ovlivňuje naši budoucnost. Klíčovým faktorem je srdečnost. Vždy na to myslím, protože je to srdečnost, která nám přináší klid.“
I am very pleased to learn that this year’s Nobel Prize in Physics has been awarded to three scientists, Alain Aspect, John Clauser and my friend, Anton Zeilinger for their work in laying the foundation for a new era of quantum technology. https://t.co/UvTuWAzeGd
— Dalai Lama (@DalaiLama) October 5, 2022
Autorský článek, další zdroj: dalailama.com, Twitter.
