Tajné deníky Alana Rickmana odhalují, proč hrál v Harrym Potterovi Snapea i přes diagnostikovanou rakovinu
Když v roce 2016 zemřel na rakovinu prostaty oblíbený herec Alan Rickman, spolu s ním navždy odešla i postava Severuse Snapea. Po šesti letech však byly zveřejněny jeho tajné deníky, ve kterých sdílí své nejniternější pocity a také odhaluje důvod, proč natáčel i navzdory rakovině.
Záznamy z deníku, které pokrývají 25 let jeho života, vyjdou 4. října jako kniha s názvem Madly, Deeply: The Diaries of Alan Rickman. O jeho boji s rakovinou věděli pouze nejbližší přátele. Veškeré pocity pojící se s nemocí pak zaznamenával pouze do svého deníku. Jednolité ukázky exkluzivně sdílí plátek The Guardian.
Alan v nich prozradil, proč se po diagnóze navzdory rozhodl pokračovat v hraní role Severuse Snapea. Tehdy probíhalo natáčení pátého dílu série – Harry Potter a Fénixův řád. Po obdržení diagnózy a před tím, než souhlasil s pátým filmem, napsal: „Nálada není ani nahoře ani dole. Argument, který nakonec zvítězil, je ten, který říká: ‚Dokonči to. Je to tvůj příběh.“
O pár měsíců později si zapsal záznam z natáčení filmu, ve kterém vysvětlil, že jeho nálada klesá a nemluví tolik jako dřív. „Uvědomuji si, že jakmile na sebe obleču kostým – něco se stane. Být upovídaný, usměvavý a otevřený se pro mě stává cizím. Postava mě zužuje, utahuje. To nejsou dobré vlastnosti na filmovém placu. Nikdy jsem nebyl tak málo komunikativní. Naštěstí tuto roli plní Daniel Radcliffe, který ji zvládl s lehkostí a šarmem. A s mládím.“
Když si přečetl poslední díl Harryho Pottera, Relikvie smrti, podělil se o své myšlenky v příspěvku z 27. července 2007. „Dočetl jsem poslední knihu Harryho Pottera. Snape hrdinně umírá, Potter ho popisuje svým dětem jako jednoho z nejstatečnějších mužů, kterého kdy znal, a svého syna nazývá Albusem Severusem.“
Také napsal, že vždy věděl o milostném příběhu mezi jeho postavou a Harryho matkou Lily. „Byl to opravdový rituál. Jedna malá informace od Jo Rowlingové před sedmi lety – Snape miloval Lily – mi poskytla okraj útesu, kterého jsem se mohl držet.“
Ve starších příspěvcích dokonce zavzpomínal na první setkání s J. K. Rowlingovou. „Nervózně mě nechala nahlédnout do několika záblesků ze Snapeova života. Mluvit s ní znamenalo mluvit s někým, kdo těmito příběhy žije, ne si je vymýšlí,“ napsal Rickman v roce 2000.
Autorský článek, další zdroj: theguardian.com
