Herec Václav Jílek promluvil o své seriálové babičce Jiřině Bohdalové, svém velkém nose i nahých scénách
Herec Studia Dva a dalších pražských scén chtěl jít touto cestou, tedy hereckou, už od dětství. I když přání v dětství byla často jiná.
„Asi jsem chtěl být nejdříve číšník jako můj starší brácha. Taky jsem chtěl být jako Rocky Balboa, možná mně fascinoval vesmír, takže asi kosmonautem, ale tím, že tatínek pracoval u filmového studia Barrandov a bral mně občas do práce, tak jsem se ptal, jaké to je být hercem a jestli dost vydělávají,“ vzpomíná s úsměvem Jílek.
Učarovalo mu herectví, prostředí, atmosféra, tak začal říkat, že chce být hercem a za tímhle snem si šel. Díky tomu, že od dětství díky otci slýchal ona slova: Kamera, klapka, akce, získal přesvědčení, že tohle chce dělat. Částečně jej ovlivnil i fakt, že jeho tetou je také bývalá herečka Jaroslava Schallerová, kterou kdysi Jaromil Jireš obsadil do hlavní role filmu Valerie a týden divů. Sám to sice moc nevnímal, bral ji jako tetu, ale zažil ji v době, kdy už tak slavná nebyla, protože film vznikl v roce 1970.
Uplynulo ale hodně vody, než se před kameru dostal. Začínal na divadelních prknech F. X. Šaldy v Liberci a následně odešel do Prahy a prošel Divadlem na Jezerce, Na Vinohradech, dnes je primárně ve Studiu Dva na Václavském náměstí. Nicméně byl to pro Václava Jílka skok do velkého světa.
„Jednak si člověk idealizuje herecké osobnosti, které vidí na obrazovce a má je spojené s určitým typem rolí. Nakonec zjistí, že ten herec, s kterým sdílí projekt, ať jde o seriál, film nebo divadlo, je ve skutečnosti úplně jiný. Nicméně třeba Jiřina Bohdalová je fenomén. To je přírodní úkaz, jako duha. To je neuvěřitelné – to je naturel, drive. Když jste v jejím okolí nebo ve společnosti, tak ta obejme celou místnost, všechny postaví do pozoru, všichni z ní mají respekt a tep jako hokejový brankář. Ale tam se nic nezměnilo, tak ten obdiv i po té práci zůstal,“ podotkl mladý, sympatický herec.
Díky tomu, že si jej režisér Zdeněk Zelenka vybral do hlavní role seriálu Ach, ty vraždy po boku národem milované Bohdalky, k čemuž přispěla i ona sama, byť prošel klasickým castingem, se dostal do velkého povědomí před kamerou. Kromě této série si zahrál také třeba v komedii Miluji tě modře a taky v pohádkách.
Václav Jílek se nebrání vyjadřovat ke svému výraznému nosu, který bere jako bonus v tom, že díky němu je zapamatovatelný. Dokonce mu možná některé role v reklamách i filmech přinesl, ale zažívá s ním občas i komické situace.
„Natáčel jsem pohádku s Vítem Olmerem a kameraman přišel a zašeptal mi: Vašku, můžeš udělat krok dozadu? Tím nosem překrýváš pana Abrháma… Takže jsem udělal krok zpátky a on říkal, ještě kousíček, je tam vidět špička… Je to vtipné, zvláště, když jsem měl líbací scény, takhle jsem Evě Josefíkové při natáčení filmu Donšajni párkrát málem vystřelil oko,“ svěřil se Václav, který tak zavzpomínal i na spolupráci s další režisérskou ikonou Jiřím Menzelem.
Na koho a proč ještě rád vzpomíná, jak se mu točila nahá scéna v komedii Miluji tě modře, kde vznikaly další zajímavé situace, nebo na natáčení seriálu Ordinace, kde hrál namistrovaného fotbalistu? Proč chodí dobrovolně mrznout a který slavný muž je předkem hercovy životní partnerky? I o tom Václav Jílek ve Face To Face promluvil.
Zdroj: Face To Face (stream.cz)