Nejnovější

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho, co byste normálně vyhodili

Letos je to neuvěřitelných 26 let, kdy vznikla reklama na kečup, v níž se malý, zrzavý klučík objevil s hranolkami v ústech. Nikdo tehdy netušil, že jde o syna dabérky Heleny Dytrtové a Pavla Trávníčka. Ač by se zdálo, že tehdy malý a dnes už dospělý Pavel z toho měl slávu a spoustu peněz, není to až tak úplně pravda. Užil si s tím i své strasti, především ve škole.

„Když jsme točili tu reklamu, bylo mi pět let. Co si tak nějak pamatuju, šel jsem s mamkou po České televizi do dabingu a šel okolo pan režisér a říkal: Ježiši, to je on, toho potřebujeme. Pak jsme šli na casting. A když jsme to točili, bylo to asi dvanáct hodin a já jsem nechtěl. Šel jsem na záchod trucovat a pan režisér mi koupil na pumpě červeného poršáka a já jsem řekl: Tak jo a šel jsem natáčet,“ zavzpomínal Pavel Dytrt na 26 let starou záležitost.

Dodnes si také pamatuje, že mu tehdy přibarvovali vlasy, dodělávali pihy a že byl za dobu natáčení celý od kečupu. A kromě toho snědl prý kilogramy hranolek, ale problém s tím prý nemá. S reklamou si užil své a dodnes slyší narážky.

„Dělají si ze mě legraci pořád. Když jdu s kamarády do hospody na pivo. Oni si dají hranolky a sami mi je vrazí do pusy a říkají: udělej Kečupáka. Prostě, Kečupák budu asi už do konce života." Sám Pavel přiznává, že jak ve školce, tak i ve škole kvůli tomu ne vždy prožíval příjemné chvíle. Zažil dokonce šikanu, a to ne jen tak ledajakou. Nebylo to jen kvůli reklamě, ale třeba i zrzavým vlasům nebo rodičům. Především proto, že spolužáci věděli, že jeho otec je slavným hercem. Zásadní radu na to, jak to vyřešit, nemá, on to zvádl po svém.

„Neřešil jsem to nijak. Našel jsem si kamarády, kteří mě nešikanovali, pak se z nich stali moji nejlepší kamarádi, které mám doteď. A je to takový ten můj dobrý tým,“ řekl Pavel Dytrt.

Zároveň prozradil, že honorář za reklamu nebyl nijak závratný. Už si nepamatuje, co mu za něj maminka pořídila. Jen dobře ví, že smlouva tehdy nebyla vůbec výhodná a kvůli tomu se ještě nedávno jeho tvář coby malého kluka objevovala na produktech dané firmy, třeba v Polsku. Když dostal později nabídku na další reklamu na kečup, odmítl ji.

Později se objevil v několika filmech, seriálech, ale herecké profesi se až na výjimky nevěnoval. „Když jsem dokončil základní školu, nevěděl jsem, kam mám jít. Bavila mě práce rukama, práce se dřevem. Dělal jsem si lodičky, luky. A máma dostala nápad, ´že mám jít na školu, kde jsou truhláři, tak jsem se vyučil všeobecným i uměleckým truhlářem. Měl jsem dokonce i takovou malou výstavu. U toho jsem zůstal rok, ale zjistil jsem, že to není úplně to ono,“ prozradil Dytrt.

Kontakty, které měl, se přerušily. Nicméně k umělecké profesi se částečně vrátil. Začal se před několika lety věnovat dabingu, a to jak jako herec, tak také jako dabingový režisér. Sám je také zastáncem dobrého dabingu a má touhu vrátit dabingovou profesi tam, kde před lety byla. Podle něj i mnoha odborníků kvůli tomu, že se velmi spěchá, dabing upadá. Přiznal také, že titulky nečte rád a v originální verzi ho mnohé filmy moc nebaví. Přitom právě český dabing patří desítky let ke špičkově odvedené profesi.

Zdroj: Face To Face / Stream.cz