Čas minulý stále častěji nahrazuje čas přítomný, co se týče velikánů české kultury. Po odchodu hitmakera Karla Svobody a teď i dalšího velkého skladatele Petra Hapky, se svěřil autor velkých hitů Holky z naší školky, Hej mistře basů, melodií k filmům Karel Vágner s nostalgií trochu zavzpomínat a poskytl serveru VIPstory exkluzivně jednu fotografii.

„Tu fotku nemá nikdo jiný, než já. Je to vlastně smutné, protože z těch čtyř, jsme zůstali jenom dva – já a Petr Janda. Karel Svoboda jí říkával dobrá a silná čtyřka. Bohužel, už to neplatí… Při rozloučení bylo řečeno, že už Petr Hapka třeba válí a spolupracuje s nebeským bandem, ale kdoví, jestli tomu tak doopravdy není. Každý z nás si o tom myslí své a taky se po svém utěšuje. Pravdou ale je, že se odtamtud ještě nikdo nevrátil, aby nám mohl potvrdit, jaké je to tam skutečně. Takže musíme věřit a já k těm, kteří věří, patřím,“ svěřil se Karel Vágner.

Toho velmi mrzí, že jeho kolegové, kamarádi, spolupracovníci, kterých si prý vždy velmi vážil, odcházejí a zůstává prázdnota. Nejen lidská, ale i profesní. A potvrzuje to, co říká i řada interpretů, zpěváků – velké hity už byly, další takové (asi) nebudou…

„Já jsem se rozloučil s Petrem Hapkou jako s kamarádem, se kterým jsem mnohokrát zažíval jeho chytrou legraci a úžasné bonmoty, nebo zasvěcené debaty o ženách, které mě vždy velmi pobavily. A navíc si vážím toho, že pro náš tým, speciálně pro Hanku Zagorovou, napsal tak krásné písničky, jako třeba “Merylin“,“Já mám pár tónů“, nebo „Řeku zázraků“. Nebudu zapírat, že jsem fandou jeho filmové muziky a navíc jsem obdivoval pokaždé nové nápady v jeho hitech, protože barvu saxofonu a zvláštní sound a rytmus v bicích využíval naprosto neobvykle, zajímavě a krásně,“ podotýká také velký český hitmaker Karel Vágner.

Podle Vágnera, jehož děti jdou každý jiným směrem, byť například nejmladší syn Josef je známým muzikálovým hercem a zpěvákem, lze totiž říci, že Hapkovo aranžmá jsou poznat už hned po prvních taktech.

„Společně s jeho zpěvem je jeho muzika předurčena k tomu, aby se hrála ještě dlouhá desetiletí, i když on sám už bude všem dolů mávat, sedíce na obláčku. Já sám jsem přesvědčen o tom, co vlastně předznamenal Michal Horáček ve své rozlučkové řeči na Vyšehradě. Že někdy někde, a třeba zrovna v nebeském studiu se ještě potkáme,“ uzavřel trochu smutně Karel Vágner.

Sám také v těchto dnech hodně myslí na další velkou českou umělkyni, zpěvačku, šansoniérku Hanu Hegerovou. Ta jen pár dní po skonu Petra Hapky skončila v nemocnici a s kombinací srdeční a mozkové příhody je stále ve vážném stavu v umělém spánku na oddělení ARO v pražské nemocnici.