Už to bylo 19 let kdy zemřel komik, herec Jaroslav Štercl. Poměrně nenápadný muž s proříznutou pusou uměl své okolí naprosto dokonale zmást. Proto ho taky mnozí považovali za troubu. Byť byl velmi chytrý.

Herec celou svoji profesní kariéru zasvětil lidovému humoru. Štercl byl ale velmi sečtělý a jeho přátelé na něj vzpomínají jako na chodící encyklopedii. Doma měl velmi obsáhlou knihovnu. Vášnivě rád četl romány Jacka Londona a velkým koníčkem se mu stalo trampování. Měl důkladně zmapované okolí Prahy a nejvíce si oblíbil osadu Ztracenka u Štěchovic. Poprvé se před živým publikem ocitl již jako student průmyslovky, když vystoupil v kabaretu nuselského pivovaru.

Po roce 1945 byl na krátkou dobu v angažmá ve Vinohradském divadle, ale stále ho to táhlo do kabaretu, tak si našel angažmá v pražské Alhambře. Později byl Alfrédem Radokem pozván, aby vystupoval na Expo 1967 v Montrealu. Z vydělaných peněz si Štercl splnil svůj sen, když navštívil vytouženou Aljašku. Jen tak s tornou na zádech a lahví whisky. Jarda Štercl byl tremp každým coulem. Zpíval trampské písně, které si sám skládal a svůj život si bez přírody nedovedl vůbec představit. Byl to velmi skromný člověk, ke svému štěstí potřeboval velmi málo.

Jako komik ovšem zůstal odbornou kritikou nedoceněn. Hlavně proto, že se zaměřoval na diváka z lidu a tento humor se zkrátka mezi kulturními komentátory a kritiky moc nenosí.