Pro všechny se stali představiteli slušné a inteligentní zábavy. Humor Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna nestárne a jejich povídky se staly kultovní záležitostí. Oba výborní komici bohužel zemřeli předčasně a o život je připravila téměř stejná nemoc.

Grossmann již od vojny trpěl Hodgkinovou chorobou, a i když se snažil žít normální život, nemoc se prudce zhoršovala a nakonec ho v pouhých třiceti letech doběhla. Ironií osudu stejnou nemocí onemocněl i Slávek Šimek. Ten se léčil s leukémií. Horší než zdravotní komplikace byla ovšem pro Šimka vyšetření, která až příliš oživovala děsivé vzpomínky na smrt jeho parťáka.

Oba komici se léčili u stejného lékaře. Profesor, který bral Šimkovi kostní dřeň, mu ještě říkal: „Takhle jsem, pane Šimku, tady kdysi odebíral kostní dřeň panu Grossmannovi. A laborantka mu projížděla kostní skelet se slovy: Stejně jsem kdysi rentgenovala pana Grossmanna....“ Tak to je tedy přístup jako z hororu.