Hvězda Barbara Streisandová slaví 80. Zdeněk Troška zavzpomínal na spolupráci s ní i na to, jak jí tajně nosil zákusky, které milovala
Právě Troška, který je jen o jedenáct let mladší, než slavná diva, měl v osmdesátých letech minulého století štěstí, že mohl s Barbarou spolupracovat na jejím filmu Yentl. Jako začínající filmař byl pověřen, aby byl českým asistentem režie. Ve velmi krátké době získala slavná americká hvězda k českému kudrnatému a tehdy mladému filmaři důvěru a stali se z nich kamarádi.
"Bylo to neuvěřitelné, kromě toho, že jsem plnil roli asistenta režie, tak si mě ona, jako producentka vybrala k tomu, abych dělal doublera pro všechny "nebezpečné" scény jejího partnera Mandy Patinkina. Taky u některých záběrů pak ani ona sama netušila, jestli jsem to já nebo Mandy," svěřil se inStory.cz Zdeněk Troška.
Streisandová si českého filmaře zamilovala také ještě z jednoho důvodu. A tím bylo jídlo a česká sladká specialita, kterou si doslova zamilovala. "Tenkrát se nějak rozkřiklo, že v tehdejším Československu jsou jedovatá kuřata, a aby slavná hollywoodská hvězda nějak neutrpěla například průjmem a nemohla pak točit, tak ji na plac do Žatce, kde jsme nakonec velkou část filmu Yentl točili, vozili až z Mnichova a Vídně. Jediná věc, která prošla, byl náš klasický větrník. To ochutnala, hlavně teda ten krém uvnitř a říkala: "Jejda, to je tak dobrý, to ani v Americe nemáme," svěřil se Zdeněk Troška.
Ovšem protože jí její management tehdy velmi tvrdě hlídal životosprávu, tak právě větrníky byly něčím, co pro ni Troška schraňoval a nosil jí tajně.
"Barbara měla vedle sebe tenkrát takovou velmi přísnou asistentku-stíhačku, Marianu. Ta ji hlídala, aby nejedla, nepila, nechodila na slunce, aby nebyla opálená a kdesi cosi, ale my jsme se domluvili. A když dostala chuť na větrník, tak na mně mrkla, ukázala kolik chce, jestli jeden nebo dva. Šel jsem do cateringu, vzal jsem dva větrníky a zalezl jsem do jednoho průjezdu domu v Žatci, který byl v okolí synagogy a Barbara jen koukala, až ta asistentka nebude dávat pozor, a utekla za mnou do toho průjezdu. Tam za těmi vraty stála a těma prstíčkama jedla ten karamelový a vanilkový krém a byla úplně hotová z toho, jak je to dobrý," vzpomíná dnes s úsměvem Zdeněk Troška.
"Tahle hvězda, kterou jsem znal z filmu Hello Dolly, kde na konci v nádherných šatech jde po těch schodech a na sobě má samé zlato a drahé kameny, tu teď stojí v tom vymláceným baráku, prstem nabírá a líže ten krém úplně spokojená. Někdy snědla jen ten vršek s tou polevou a já jsem pak dojel spodek větrníku."
Film Yentl o židovské dívce, se točil kromě Žatce částečně i v Českém Krumlově, v Roztylech u Chomutova i v Praze. Původně však měl vzniknout v jihočeském Táboře. Právě tohle město si v roce 1982, když byla na obhlídkách, zamilovala, a to přesto, že zdaleka nebylo tak krásné a opravené, jako dnes.
"Když někomu vyprávím, že jsme tehdy s Barbarou chodili po tom starém městě, kde byly oprýskané domy, že jsme vybírali lokace a hledali různá zákoutí a jí se ten Tábor tak líbil, a tehdy v socialistickém Československu, kdo nás potkal, nejspíš ani netušil, jaká obrovská hvězda chodí po městě, tak tomu dneska nikdo nechce ani věřit. Nakonec jsme to točili v tom Žatci," dodal Troška.
Severočeské město si prý ale Streisandová nakonec vybrala proto, že z něj měla pocházet její babička, která bydlela právě v jednom z domů kolem židovské synagogy a nakonec jí jako režisérce i koproducentce nejlépe vyhovovalo.
Zajímavostí je, že když za svou práci na filmu Barbra Streisandová nakonec nezískala Oscara, tak prohlásila: "V Hollywoodu žena může být herečkou, zpěvačkou, tanečnicí. Ale nedovolí jí být něčím víc..." Přitom později Steven Spielberg o snímku prohlásil, že je to nejlepší film, který viděl, hned po titulu Občan Kane z roku 1941.
Po natáčení udržoval Zdeněk Troška se Streisandovou ještě pár let korespondenční kontakt, posílala mu své nové desky, ale po několika letech se odmlčela. Dnes jí prý přeje hlavně zdraví a štěstí. Její dráhu však dlouhé roky sledoval.
Hollywoodská hvězda však během natáčení slavného filmu udělala ještě jednu nezapomenutelnou věc. Když měla den volno, zajela na něčí doporučení do pražského Karlínského divadla na muzikál "Hello, Dolly", kde byla uchvácena hlavní rolí v podání úžasné Laďky Kozderkové. O ní měla prohlásit, že takhle dáma, pokud by chtěla, dobyla by Hollywood.
Barbara zažila jako malá smrt otce, který v 35 letech zemřel na epileptický záchvat. Matka se později s ní a starším bratrem Sheldonem přestěhovala k rodičům. Tam nezažili prý příjemné chvíle, prarodiče byli na oba velmi přísní.
Dnes slavná 80letá hvězda začala tehdy studovat herectví, po nocích zpívala v gay barech, které v té době byly považovány za velké tabu. Vyhrála pěveckou soutěž a pak přišel velký zlom. Zúčastnila se konkurzu na vedlejší divadelní roli a získala ji. Brzy však zářila v těch hlavních: jako Funny Girl excelovala nejen na jevišti, ale i ve filmu. Za skvělý výkon získala ve svých šestadvaceti letech Oscara. Dnes žije spokojeným životem už 25 let s manželem, hercem Jamesem Brolinem, kterého považuje za svou největší životní lásku,.
Zdroj: Autorský článek