Nejnovější

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho, co byste normálně vyhodili

I v této pro mnoho lidí složité době srší Chantal Poullain energií a věčně se usmívá. Její přátelé, ale i příznivci se jí často ptají, jak to dělá, že zatímco mnozí se tváří zoufale, ona vypadá spokojeně.

„A co to přinese komu dobrého, když se mračí na všechno? Samozřejmě jsou momenty, kdy je člověk nahoře a pak zase dole. A já se samozřejmě takzvaně stále fackuju, abych to vše zvládala a chci zůstat optimistou, protože jinak to nejde. Myslím si, že je to zvláště v tomto období strašně důležité,“ říká herečka a šansoniérka francouzského původu.

Jak sama říká, má spíš více strachu o psychiku, než ze samotného koronavirového onemocnění. Protože následky, které toto období má a bude mít, se musí odrazit na psychické stránce mnoha lidí. Také proto se sama Chantal snaží mít nadhled, humor a hlavně naději, že zase bude lépe.

V Česku žije přes třicet let a dodnes češtinu dobře neovládá. Nicméně mnozí ji mají rádi právě pro její roztomilou „francouzskou češtinu“. Pro takového člověka ale musí být, naučit se například divadelní nebo filmovou roli v češtině, velmi náročné.

„Je to hrozná makačka. Ale hlavně, já stále potřebuji svou mateřskou řeč. A já potřebuji mít obě verze jak francouzsky, tak i česky, abych každou větu dostala do hloubky, abych to více pochopila. Pracuji tím pádem daleko více než jiný herec. Je to o pilování. Občas vznikají kuriózní situace, které občas zažívám na jevišti i s některými kolegy. Ale proto miluji divadlo, že každý večer člověk prožívá jinak,“ svěřila se Poullain.

Má představení Šest tanečních hodin, které má 780 repríz, přesto každé je trochu jiné. To ji prý velmi baví a motivuje dál.  

Chantal Poullain má kromě jiného i specifický a zajímavý hlas. Čas od času se objeví někdo, kdo ji imituje. Otázka, zda jí to vadí, prý není správná. Pokud je to s humorem a hezké, není vůbec proti. „Jestli je to nevkusné, urážlivé, nehezké, pak mi to vadí, ale pokud je tam humor, je to hezké a s nadsázkou, tak mi to určitě nevadí. Miluju, když je legrace, a když je to inteligentní a citlivé, tak jsem ráda,“ svěřila se herečka.

Letos oslaví 65. narozeniny, věk si ale nepřipouští. Bere jej jen jako číslovku. Žije a chce žít naplno. Jak sama říká, problém má spíš s tím, že občas ji tělo upozorní, že už to nejde tak jako před dvaceti třiceti lety. Proto si například odrovnala rameno, protože v rámci jedné z rolí boxuje. Chodila tedy na box a musela tak kvůli tomu na operaci. Nicméně s věkem jako takovým problém nemá.

Během svého života prodělala Chantal Poullain dvakrát rakovinu. Nejprve v mládí onemocnění děložního čípku, před devíti lety pak nádor prsu. Vždy se jí podařilo situaci zvládnout a vybojovat si zdraví. Vše je podle ní v hlavě. A co odmítá, to je žít ve strachu, protože ten produkuje stres a stres pak i řadu fyzických i psychických problémů.

„Když jsem onemocněla, musela jsem spoustu věcí zastavit, herectví, knihu a podobně. Jsem ale ráda, že jsem mohla pomoci mnoha lidem, kteří prožívali to samé. Taky se mi ozývali s tím, že jsem jim dodala sílu a energii bojovat. Jak jsem mluvila o své zkušenosti, tak jsem ji předávala dál. Já jsem musela pracovat, odmítla jsem zůstat bez aktivity, a to mi pomohlo. Je to jako teď. Ta situace je velmi těžká, ale musíme se podívat na to, co nám to dá. Že život není jen o komerci, nákupech, ale uvědomit si, jak je důležitá komunikace, inspirace, setkávání s lidmi, kteří jsou kolem nás.“

Sestra Chantal Poullain před lety také onemocněla rakovinou. Svůj boj nevyhrála. Nedůvěřovala lékařům a šla čistě alternativní cestou. Když se situace vyvinula tak, že bylo jasné, že nemoc nezvládne, zvolila ve Švýcarsku asistovanou formu eutanazie.

„Já nemám nic proti alternativní léčbě, taky chodím na akupunkturu a mám ráda bylinky a podobně. Ovšem beru to jako doplněk a podporu, nikoli jako jedinou formu léčby. Měla jsem možnost se s mou sestrou rozloučit. I když to bylo smutné, odcházela smířená a s úsměvem na tváři,“ přidala smutnou zkušenost svého života Chantal Poullain.

Je zároveň ráda, že žijeme v době technického pokroku a díky různým komunikačním aplikacím se může kdykoli propojit i s rodinou ve Francii a dalšími blízkými, protože tam momentálně jet nemůže. Považuje to nejenom pro sebe, ale pro mnoho dalších lidí za obrovskou pomoc.

Chantal Poullain promluvila i o svém vztahu s bývalým manželem, hercem Bolkem Polívkou. O rodině, synovi Vladimíru Polívkovi. I o tom, jaká bude jednou babička, pokud se dočká vnoučat. Zmínila i svou nadaci Archa Chantal a její smysl i plány do dalších měsíců. O tom všem povídala v pořadu Face To Face.