V Semaforu si z ní Jiří Grosmann utahoval a chtěl zpěvačku nacpat do klece pro slavíky. Jana Robbová byla tak malého vzrůstu, že by se do klece pravděpodobně vešla. Sice malá žena, ale s výrazným hlasovým projevem. A Zlatého slavíka měla také téměř na dosah. V populární anketě šplhala stále výš a výš a v sedmdesátých letech se umístila v první pětici.

Jenže, Robbová příliš milovala život a užívala si ho na plné pecky. Alkohol prolévala hrdlem, co jen to šlo a povinnosti šly stranou. Pro její talent a ojedinělý hlas měl o spolupráci zájem i Karel Gott. Ale nespolehlivost a nedochvilnost způsobily, že populární zpěvák o společnou práci se zpěvačkou nakonec ztratil zájem.

Ani protialkoholní léčení nebylo v případě Jany úspěšné a s Robbovou to šlo strmě dolů. Střídala muže a poslední léta svého života strávila v ústraní a zapomnění. Její nezřízené pití ji nakonec zabilo. V pouhých pětačtyřiceti letech zemřela na rakovinu jícnu.