Spoluautor šokujícího dokumentu V síti: Děti jsou denně jen klik od zneužití. Praktiky predátorů jsou šílené
Před téměř dvaceti lety vznikl dokumentární film, který autoři nazvali první českou filmovou reality show s názvem Český sen. Šlo o celovečerní film za 19 milionů korun o přípravě reklamní kampaně a otevření hypermarketu, který ve skutečnosti neexistoval. Záběry, jak dav lidí běží k objektu, který byl ve skutečnosti jen kulisou, respektive billboardem, zná snad každý. Mnozí byli pak velmi naštvaní a nazývali autory podvodníky, kteří si z nich vystřelili.
„Náš střihač Zdeněk Marek se díky své střihové profesi naučil odezírat ze rtů a viděl někoho přes dlouhé sklo, tedy teleobjektiv jak říká: Vy k…y, kdybyste tady neměli kamery, tak vás zabiju! Takže pravděpodobně těch osm štábů, které jsme dali pomocí spolužáků s FAMU dohromady, nám tehdy zachránilo život. Protože, jak známo, člověk před kamerou se chová jinak, má jisté zábrany“ vzpomíná spoluautor kontroverzního projektu Filip Remunda.
Sám říká, že život jim také zachránilo možná to, že jsme v Čechách. Když film poprvé promítali v Rusku, tak se divili, že autory skutečně někdo nezabil. Protože v této zemi by se tak asi stalo. V Americe zase Filipu Remundovi, Vítu Klusákovi i dalším členům týmu řekli, že by je "zabili" jejich právníci.
Autoři tehdy nedělali jen nějaký pokus s tím, co to udělá. Několik let jej připravovali. A to i proto, že na něj nemohli sehnat peníze. Přípravu filmu tehdy konzultovali mimo jiné i s psychology armády, kteří s nimi inkognito spolupracovali, protože ze zákona se nesmí podílet na takto kontroverzních projektech.
„Ale ten výstup a fakt, že to dělají soukromé osoby, byl pro ně zajímavý, protože armáda samozřejmě zkoumá chování davu. A takové experimenty jsou pro ně zajímavé. Výměnou za to, že nám radili, získávali pohled dovnitř toho projektu. Oni nám radili velice dobře: že máme to místo zajistit, že máme sebrat šutry, že tam máme mít asistenty, kteří budou odvádět pozornost, protože jak jsme se dozvěděli, tak jeden agresivní jedinec dokáže strhnout pozornost a na svoji stranu dalších deset až sto lidí,“ prozradil Filip Remunda o přípravě Českého snu.
On sám stojí také za nejkontroverznějším dokumentem současnosti s názvem V síti. Jde o společné dílo Báry Chalupové a Víta Klusáka, Remunda je producentem. Tento film odkrývá šokujícím způsobem zákulisí české pedofilní sítě a ukazuje reálné chování těch, kteří nejenom porušují zákon, ale mají zcela jistě velmi špatný a dlouhodobý vliv na děti a mladé lidi. Ukazuje, co vše se může stát a o čem často rodiče nebo prarodiče nemají ani tušení. A jak málo stačí získat si anonymně, přes sociální sítě a podobně jakousi důvěru nezletilých a domoci se jejich intimních záběrů a fotografií
„Jde o nejvýraznější porevoluční dokument a do dnešního dne ho v kinech vidělo přes 550 tisíc diváků. A nebýt covidu, mohl mít podle odhadů našeho distributora, kterým je Aerofilm, klidně 900 tisíc nebo i milion diváků. A tak velký zářez celospolečensky znamená, že ten film vyvolal obrovskou diskuzi. O tom filmu se učí na školách, my vedeme osvětovou kampaň, a kromě toho všeho koná i policie, která si vyžádala veškeré hrubé materiály, které jsme natočili, a dokonce nedávno byl soudní proces s jedním z těch predátorů,“ potvrdil Filip Remunda.
Ten také prozradil, že jej šokovalo, že během hodiny natáčení se na chatu, kde se scházejí pedofilně orientovaní jedinci, se přihlásí desítky i stovky lidí. A během natáčení jich byly asi tři tisíce. Remunda objevil skrz dokument kolegů Báry a Víta svět, který mu byl zcela neznámý. Je to velmi nebezpečný svět a ten dokument má pomoci všem si uvědomit, že je doslova jeden klik od nás nebo od našich dětí, a jak málo stačí.
Má se svými kolegy také pocit, že tento film může působit jistým způsobem preventivně nejenom pro ty potencionální dětské oběti, jejich rodiče, ale i samotné pedofilně orientované jedince, kteří si uvědomí, že dnešní technologie, a zvláště ty digitální, mohou odhalit skutečně všechno, takže mohou mít problém. I když prý sami čelili od několika pachatelů výhrůžkám, že mají prý dostatek prostředků a dobré právníky, aby znemožnili odvysílání dokumentu. Tým Víta Klusáka a Filipa Remundy se však zastrašit nenechal a i jejich právníci pak na podobné, často až směšné výhrůžky, reagovali.
Spolu se svým týmem natočil Filip Remunda i další kontroverzní, ale živé a aktuální filmové dokumenty. Jako například o přenosu virů ze zvířat na lidi. Jmenuje se Slepice, virus a my a je to pro Remundu delikátní věc, kterou natáčel i se svou ženou a třemi dětmi. A zjistili od odborníků i to, že zvláště z velkochovů se mezi lidi dostávají nemoci, které jsou pro člověka nové. Přeskakují ze zvířat na ošetřovatele a z nich na další lidi. A nejde jen o prasečí a ptačí chřipku nebo nemoc šílených krav. Výsledkem toho je i zjištění, že jsme velmi často v nějaké další epidemii, a pokud je lidem jedno, že někde trpí nějaká zvířata tím, že jsou zanedbaná a nemocná, můžeme nakonec trpět my všichni.
Velké pozdvižení způsobil tým Filipa Remundy také dalším filmovým dokumentárním dílem Jak Bůh hledal Karla. Ten natočil v Polsku, kterým zmítají velké protesty proti chování státu i katolické církve. O jakém druhu fanatismu film je, co vše ukazuje, co naprosto šokujícího odhalil? Jaké další téma se chystá natočit, co je to a proč vznikl Institut dokumentárního filmu? Jaký vztah má s herečkou Ivou Janžurovou, jejíž manžel je jeho blízkým příbuzným? Na to a mnoho dalšího Filip Remunda ve Face To Face odpovídal.