Prázdno a temnota, to cítila Dagmar Havlová po odchodu manžela Václava Havla. Letos uplyne už pět let, kdy na své milované chalupě na Hrádečku zemřel. Bývalá první dáma se proto snažila překonat bolest, smutek a samotu vším, co jí mohlo zaměstnat.

Havlová pro časopis Moje psychologie popsala stavy, kterými po ztrátě manžela procházela.

„V prvních měsících po smrti manžela nastalo velké prázdno a temnota. Snažila jsem se ho zaplnit prací, charitou, staráním se o vnučky, péčí o dům, ale často jsem cítila, že jsou to jen náhražky a prostředky, které mi pomáhají žít dál,“ řekla bývalá první dáma.

Protože se říká, že čas vše zahojí, i toto období překonala. Přesto se pořád cítí vlastně sama, i když má okolo sebe rodinu, řadu přátel a její práce, včetně práce pro charitu ji naplňuje a zaměstnává.

Momentálně se učí francoužštinu a angličtinu, což je v jejím věku obdivuhodní. „Chtěla bych se také naučit pořádně malovat! Maluji oleje, začala jsem s tím v Lánech, když mi bylo znemožněno hrát a potřebovala jsem se kreativně vyjádřit,“ dodala herečka.

Že by jí bylo znemožněno hrát? Tehdy se přeci první dáma rozhodla sama, že odejde z prken, která znamenají svět a bude se plně věnovat roli první dámy. Až následně se k divadlu či filmu vrátila.

Se svým manželem Václavem Havlem je prý ale ve spojení stále. Myslí na něj, v duchu si s ním povídá, radí se s ním. A jak vždy říkala, bývalý prezident byl dobrým rádcem.