Kde jsou ty časy, kdy se ještě dalo na francouzského herce Gérarda Depardieua ve filmech dívat. Komedie s Pierrem Richardem či Andie MacDowell byly velmi povedené a divák se u nich vždy dobře pobavil.

Bohužel, herec je zářným příkladem, jaké má na jedince požívání alkoholu devastující účinky. Nejenom, že se při pohledu na Depardieura slabším jedincům dělá tak trochu špatně, herec navíc svůj nechutný vzhled přiživuje ještě nechutnějšími historkami ze svého soukromí.

Světlo světa spatřila hercova autobiografie, ve které nám umělec popisuje svoje dětství, dospívání a odhaluje i dávno známé důvody své emigrace. Shrnuto a podtrženo jde v podstatě o širší vydání černé kroniky, které se nám nechce ani obšírněji popisovat, abychom vám zbytečně nekazili hezký den. V knize se snad nepíše jen o pedofilii, jinak jsou v ní opravdu všechny nechutnosti světa.

A na závěr vyznání známého rusofila: „Vypiju 14 lahví denně, začínám šampaňským v dopoledních hodinách a večer končím s whisky. Nejsem alkoholik, ale pronásledují mě fobie. Slyším tlukot svého srdce, praskání kloubů… Musím pít, abych to neslyšel, jinak bych se zbláznil. Piju do bezvědomí, jinak neusnu,“ říká Depardieu.

Tak teď už je nám leccos jasné.