V divadle Lávka exceluje Jaroslav Dušek v představení Čtyři dohody. V něm čerpá z knihy Dona Miguela Ángela Ruize, která je autorem prezentována jako praktický průvodce osobní svobodou skrze moudrost starých Toltéků, hovoří se v ní o neošamanismu a spiritualitě nového věku.

Jaroslav Dušek se ale do role položil natolik, že začala ovlivňovat i jeho osobní život. Rozhodl se maximálně splynout s přírodou a s filozofií indiánským kmenů. Ostatně život mezi Indiány si herec na pár měsíců také vyzkoušel. S přibývajícím věkem Dušek přitvrzuje. Stal se vyznavačem ozdravných půstů, živí se snad už jen kořínky, rozmlouvá s kameny a energii čerpá ze Slunce. Nutno podotknout, že podle toho také vypadá.

V Jindřichovicích pod Smrkem vybudoval s podobně naladěnými nadšenci hliněný domek, v němž odmítá moderní vymoženosti. Tak respektujme jeho rozhodnutí a ať je mu v blátěné pastoušce dobře.