Dnes po půl třetí odpoledne se kruh konečně uzavřel – poslední rozloučení s Ivetou Bartošovou je za námi a zatímco strašnické krematorium odolávalo nebojácným médiím, Rychtářovic rodinný kruh uvnitř smuteční budovy zavzlykal nad ztrátou zpěvačky. Dovnitř se bohužel nikdo nedostal, předem najatá ochranka se dostatečně ubezpečila, že z krematoria bude nedobytná pevnost, de facto lze do středu dění proniknout jen přes Ivetinu mrtvolu, a to doslova. Dopředu s tím počítal například kolega Novotný, který svou redaktorku protáhnul dovnitř převlečenou za parte a sám se možná přestrojil za víko rakve. I tak si ovšem i my ostatní, kteří jsme odmítli jít přes mrtvoly, moc dobře umíme představit, jak to všechno probíhalo... (Stejně jako Pavel, který pochopitelně pro zamaskování se za víko nemá vhodné proporce, a tak sedí v redakci a píše a píše...)

Vdovec Josef Rychtář, který v posledních dvou týdnech aspiruje na divadelní cenu Thalie za nejlepší mužský herecký výkon, dost pravděpodobně vystřihnul během obřadu hysterickou etudu, aby přede všemi svědky dokázal, že mu Iveta opravdu chybí a že její kousky, které posbíral na místě činu, bude uctívat do konce svého života. (Není ovšem zcela nepravděpodobné, že tyto upomínkové předměty bude postupně veřejně ukládat k věčnému odpočinku ještě několik následujících týdnů a možná se budeme divit, co všechno vytáhne...)

Zatímco se uvnitř síně vyvolení pozůstalí křižovali a podstrčili Rychtářovi nějaká sedativa, Zdeněk Macura, jemuž brzy skončí reklamní žně na jeho nový byznys týraných žen, se prý sice nakonec rozhodl na pohřeb nejít, ale kdyby býval šel, nejprve by se pokusil o vniknutí hlavním vchodem, aby každý zjistil, že JE TADY! Marný pokus se však kvůli profesionální ochrance nepodařil a když zjistil, že ani zeď nepřeleze, vyvěsil aspoň všude bannery s nápisem Rychtář je vrah.

Protože ihned po obřadu nechtěl s médii mluvit nikdo jiný než Rychtář, blízká rodina se rychle potají vypařila a Josef si šel zatruchlit na kameru. Ochotně si pobrečel online do všech přítomných televizí, ale v tom na něj skočil rozlícený Macura, aby mu nabančil a po čtyřicáté první se porvali, dokud je policie od sebe neoddělila. Mezitím se Rychtář stihnul ještě dvakrát rozbrečet a ukázat všem kapesník, do kterého smrkal během posledního rozloučení.

Tak za dva dny se dostanou ven soukromé fotky přímo z pohřbu, jenž si nejsmutnější vdovec na světě potají pořídil během obřadu. Všichni přece musí na vlastní oči vidět, že plakal nejvíc ze všech.

Varování: Příběh je smyšlený a pouze inspirovaný skutečností.

Na závěr bychom rádi dodali, že smrt Ivety nás opravdu zasáhla a frašku, která se z jejího nešťastného úmrtí stala, nezpůsobila média, ale Ivetini "blízcí".