Před sedmadvaceti lety 29. října 1988 zemřela jedna z nejzářivějších hereček našeho předválečného filmu Nataša Gollová . Ostatní hvězdy své éry strčila Gollová, vlastním jménem Hodačová, do kapsy svým vzděláním, sečtělostí a jemnými způsoby. Na rozdíl od zvyklostí světa filmu ji neprovázely ani žádné velké milostné skandály.

Poprvé se vážně zamilovala v Paříži do francouzského básníka Tristana Tzary. Výhodou bylo, že Nataša hovořila plynně francouzsky. Láska trvala s přestávkami až do roku 1948. Proč se za básníka a dramatika nikdy neprovdala, zůstává záhadou.

Dlouhé tři roky žila Gollová ve zvláštním vztahu s o devět let starším hercem Františkem Vnoučkem. Podle pamětníků byl Vnouček s Gollovou z pouhé vypočítavosti. Celou dobu před ní tajil, že je homosexuál a panovalo mezi nimi neustálé napětí a hádky byly na denním pořádku. Navíc všechnu vinu nepovedeného vztahu svaloval na herečku, a když se k tomu přidalo nadměrné pití, Gollová ho konečně opustila.

Opravdovou vášeň a největší milostný skandál prožila herečka s Wilhelmem Söhnelem, kterého přebrala své kamarádce Adině Mandlové. Söhnel měl za okupace na starosti československý film a právě kvůli tomuto vztahu se Gollová po válce dostala na černou listinu. Hereckých příležitostí pak dostávala poskrovnu. Vzpomněl si na ni jen Jan Werich, který pro ni měl slabost a obsadil ji do role Sirael v Císařově pekaři. Jednou z výraznějších rolí pak byla starostlivá a čiperná tetička Fany ve filmu Drahé tety a já.

V roce 1947 se Gollová přece jenom provdala. Jejím manželem se stal režisér Karel Konstantin, se kterým si tak nějak zbyli. Její životní láskou ale stejně zůstal Tzara, se kterým udržovala kontakt až do roku 1948. On za ní jezdil do Prahy a ona ho navštěvovala v Paříži. Vyhnula by se po válce velkým potížím, kdyby přijala jeho nabídku a ve Francii zůstala. Jenže, to jsou ta kdyby.

Nataša Gollová zemřela téměř opuštěná a v ústraní v domově důchodců v Krči. Je pochována v hrobce rodiny Hodačových na Vyšehradském hřbitově v Praze.