Měl jsem z covidu srandu, dokud na něj táta nezemřel. Nestihl jsem se ani rozloučit, říká Osmany Laffita
Jméno je jeho pravé. Tvoří jej větší část z celého Osmany Rodriguez Laffita. Rodriguez je po otci, protože na Kubě, kde se narodil a částečně vyrůstal, se dávají chlapcům obě příjmení. Protože to dítě, které se narodí a nedostane první jméno po otci, je bráno jako „bastard“, tedy nemanželské. Laffita má příjmení po mamince. Na Kubě je to jediná rodina, která s tímto jménem existuje. Jsou tam totiž příjmení latinskoamerické jako Ernandes, Peres, Rodriguez.
Pro mladého Osmanyho kdysi přesun z komunistické Kuby do tehdejšího komunistického Československa nebyl vůbec jednoduchý. Sám přiznává, že se musel velmi rychle aklimatizovat a jeho představy se zprvu lišily od toho, co pak nastalo.
„Když začala válka v Angole, matka tam jako diplomatka musela a bála se, že já zůstanu na Kubě a nepovedu slušný život. Požádala pro mě o stipendium a poslala mě studovat sem do Československa. Byl jsem nadšený, protože se běžně z Kuby nemohlo cestovat do světa. Už jsem seděl v letadle a já jsem se těšil a myslel jsem si, že to bude něco jako New York. Mrakodrapy, fantazie. A ono ne. Já jsem navíc letěl na podzim, kdy bylo ošklivé počasí, všechno šedivé, stromy bez listí, pro mě to bylo tady všechno mrtvé. Já jsem byl zvyklý na modrou oblohu, zeleň, moře, pláže, slunce. Byl to pro mě šok,“ přiznává vzpomínkami na první dojem z tehdejšího přesunu k nám Osmany Laffita.
Na Kubě studoval Osmany Laffita malířství, v Česku pak hudbu, klavír a klarinet. Netrvalo to však ani půl roku a vyloučili ho ze školy. Dali ho do pracovní skupiny, a tak se dostal do továrny. Pracoval v Mitas Praha a vyráběl pneumatiky. Po půl roce ho opět vyhodili. Posílali ho na Slovensko, kde nebylo místo, a tak skončil v Otrokovicích u Zlína, kde vyráběl boty, ale později opět vyráběl pneumatiky ve společnosti Barum rudý říjen. Pak však hrozilo, že se bude muset vrátit zpět na Kubu.
Následně ale mohl zůstat. Protože se dostal do firmy, kde hledali člověka, který umí španělsky i česky. Pracoval v kasinu, kde začal na pozici kontrolora ekonoma. Následně dostal šanci pracovat pro Versace a pak Kenzo. Poté se poznal se svým současným životním partnerem a jeho kariéra odstartovala. Dostal se pracovně i do Paříže. Když udělal první svou vlastní módní přehlídku, přijela na ni Ivana Trumpová. A to v podstatě odstartovalo jeho slavnou kariéru. Dnes jak Trumpová, tak třeba Dagmar Havlová, ale i další slavná jména patří mezi jeho zákazníky.
Sám o sobě říká, že není půjčovna šatů, proto jako návrhář šaty navrhuje a prodává, ale nepůjčuje. Jeho móda je originální. O Osmany Laffitovi se ví, že je zastáncem precizní práce, kvalitních materiálů a originality. Věnuje se i designérství, včetně toho, že má vlastní značku brýlí, ale také parfémů a kosmetiky. „Tak proto vznikla i moje značka Asombroso," prozradil Osmany Laffita, který si pro diváky a čtenáře instory.cz připravil i speciální akci.
"Kdo si na webu objedná nějaký můj výrobek a vloží do komentáře k objednávce heslo "Face To Face", získává 10 % slevy," podotkl Laffita.
Osmany funguje i v dnešní covidové době. Sám přiznal, že, než se mu onemocnění objevilo v rodině a skončilo fatálně, měl ho v podstatě za legraci. Letos prožil smutné období. Proč nemohl jet na rodnou Kubu, proč se nemohl rozloučit se svým otcem, který zemřel, co chystá nového nebo proč neplánuje, na to vše Osmany Laffita ve Face To Face upřímně odpověděl.
