Uplynulo již 19 let od úmrtí Heleny Růžičkové. Splnilo se vše, co předpověděla, včetně volby prezidenta
Herečka, která ztvárnila stovky filmových, televizních, ale i divadelních rolí, si v životě uměla udělat legraci především sama ze sebe. A to i ze své nadměrné váhy! Ráda sama říkávala: „Já nejsem tlustá, já jsem jen blbě vyrostla. Já bych na svou váhu měla být sedm metrů vysoká. Herečka, která až do svých 16 let dělala balet a vystudovala obor zubní laborant na střední zdravotnické škole, měla takzvané věštecké schopnosti. Ráda předpovídala přátelům a kolegům budoucnost z čísel data narození, ruky, ale nejčastěji z kávové sedliny.
„Nejradši mám numerologii, tedy číslovědu. Protože datum narození máme každý dané a z toho můžete zjistit cokoli. Proto, kdo má vaše rodné číslo, může o vás vědět vlastně všechno,“ říkávala Helena Růžičková svým přátelům, ale i v rozhovorech.
Mnoho z jejích přátel je stále živými svědky, že to, co jim předpověděla, se splnilo. Kdysi dokonce vyvěštila úmrtí kolegů Vladimíra Menšíka nebo Jiřího Hrzána. Předpověděla dokonce pád newyorských dvojčat, povodně v roce 2002 i činnost jediné činné sopky u nás – Milešovky. A pak ještě jednu důležitou věc.
„Miloš Zeman bude na Hradě. On bude skutečně jednou českým prezidentem a nejméně na dvě volební období,‘ řekla kdysi Helena skutečně před námi a dalšími přáteli. Koukali jsme na ni. Oni se znali, protože její syn Jirka bydlel na Výtoni ve stejném domě jako Miloš Zeman se svou první ženou a synem. Helena to dokonce kdysi řekla i jemu a on se jen usmíval,“ prozradila inStory.cz spisovatelka, bývalá novinářka a blízká kamarádka Růžičkové Marie Formáčková.
Sama sobě si však herečka takzvaně nadržovala. Sobě nepředpovídala nic, a když, tak to vždy bylo až naivně idylické. „Věřila, že se z rakoviny uzdraví a že bude točit filmy. Před tím dokonce, že její syn Jirka, který zemřel v roce 1999, se uzdraví a budou spolu ještě vystupovat. Nic z toho se samozřejmě nestalo. Helena měla ale ještě jednu vlastnost. Bylo hodně lidí, na které se jen podívala a přesně věděla, buďto jací jsou nebo naopak co je trápí. Málokdy se spletla,“ podotkla Formáčková.
„Mně tedy cokoli řekla, to se nesplnilo, včetně mého manželství, které se krutě nepovedlo. U mě se tedy Helena hodně sekla, ale vím o lidech, že jim to vážně vyšlo,“ podotkla i herečka Jaroslava Obermaierová, která s Růžičkovou naposledy natáčela komedii Kameňák 2. „Tam jsme se viděly naposledy. To už jí bylo hodně zle, ale dala to. Ona měla v sobě nějakou vnitřní sílu. Točilo se to v srpnu v Týně nad Vltavou a v lednu pak zemřela. Nedožila se ani premiéry,“ zavzpomínala na svou kolegyni Obermaierová.
Například Haně Zagorové, své dlouholeté kamarádce předpověděla, že potká osudovou lásku. Kdysi jí řekla, že už se v podstatě znají, jen k sobě musí najít cestu. Že si toho osudového muže vezme a bude to krásný a pevný vztah. A tak se taky stalo, Zagorová si vzala Štefana Margitu a prožili spolu 30 let.
U Heleny Růžičkové v roce 2001 objevili lékaři zcela náhodou rakovinu ženských orgánů. Ani ona sama netušila, že ve chvíli, kdy ji to sdělovali, měla metastázy tak rozsáhlé, že doktoři v plzeňské nemocnici nevěřili, že se s ní ještě někdy setkají.
„Následně podstoupila 27 chemoterapií. Ona tu rakovinu v podstatě ale zlikvidovala. Pak ale přišla pro ni obrovská rána, kdy jí čtyři měsíce před její smrtí zemřel náhle její manžel Jiří Růžička starší. Prodělal neuvěřitelný osmý infarkt a z toho se bohužel už neprobudil. V tu chvíli pro Helenku ztratil život smysl, byli spolu skoro padesát let. Byl pro ni vším a ona pro něj,“ zavzpomínal nejbližší kamarád herečky, režisér Zdeněk Troška.
U Heleny propukla po smrti manžela rakovina znovu a naplno. V těle jí vyrostl devítikilový útvar plný vody, s kterým si lékaři nevěděli rady. Část obsahu byla voda, kterou jí odsáli. Růžičková velmi trpěla bolestmi. Poslední měsíce života strávila v podstatě mezi nemocnicí a chalupou – domkem ve Slatině u Horažďovic, kam se krátce před tím ještě s manželem natrvalo z Prahy odstěhovali. Herečka se pohybovala vesměs na vozíku, protože po obrovské sérii chemoterapií měla problém s žílami a nervy v nohou, a jen stěží se pohybovala.
„Když jsem jí o Vánocích v prosinci 2003 odvážela do nemocnice, protože jsme si udělali Štědrý den dopředu, lehce sněžilo. Bylo to nesmírně dojemné a ona přesně věděla, že se domů už nikdy nevrátí. Ještě na Silvestra jsme si telefonovali a den před tím jsme se viděli. Pak ji pro velké bolesti uvedli lékaři do umělého spánku, z kterého se už neprobudila. Smutné na tom je, že během pouhých pěti let zemřela ona, její manžel i její jediný syn. Hrob nemají, nepřáli si to. Jejich popel je rozptýlen na loučce Olšanských hřbitovů,“ prozradila Marie Formáčková, která s Růžičkovou napsala mnoho knih, včetně tří dílů Deníku mezi životem a smrtí, tedy o boji s rakovinou.
Tato kniha se stala naprostým bestsellerem a pomohla i mnoha čtenářům, kteří se na Helenu Růžičkovou obraceli s radami o pomoc.
„Zároveň to pro mnohé, kteří taky vážně onemocněli, byla velká motivace. Říkali často: ‚No, když to zvládne Růžičková, tak my taky.‘ Ona ostatně byla velkou průkopnicí. Ona tou knihou vlastně vyrobila jakési motivační knihy. Koneckonců ona byla jedna z prvních, kdo psala kuchařky, kdo napsala cestopis z Thajska, kdo vydávala CD svých vtipných vzpomínek, kdo měla ještě se synem vlastní pořad v rádiu. Kdo mimo jiné ze známých osobností založil nadaci, věnovali se dětským domovům. Až pak to začali dělat, snad i po jejím vzoru, mnozí další herci a zpěváci,“ dodala Marie Formáčková.
Autorský článek
