Příběh zoufalé Boženy Němcové. Kde zemřela a jak skončil její údajně tyranský manžel po její smrti
Božena Němcová se původně jmenovala Barbora Panklová, jméno Božena si vzala jako "pseudonym". Byla vesměs nešťastná žena, protože se za prvé vdala jako velmi mladičká za Josefa Němce a za další cítila potřebu potkávat se i s jinými muži. Inspirovali ji studenti medicíny, stejně jako mladičtí básníci a spisovatelé. Není tajemstvím, že s mnoha měla intimní poměr.
To právě Josef Němec tušil nebo dokonce věděl, proto nastávaly velké hádky, které často končily i fyzickým napadením. A jak jinak, než že urostlý Němec svou křehkou ženu zfackoval.
"Hádky tam byly v jednom období na denním pořádku. To manželství nebylo šťastné. Božena o muži vyprávěla, že jej miluje, pak zase, že nenávidí, a kdyby mohla, utekla by. Ale neměla kam," říkají historici i "amatéři", kteří se o život spisovatelky zajímají.
Mnohokrát se s manželem stěhovali, proto prožila kus života v České Skalici, Litomyšli, Polné u Jihlavy i v Praze. I po 201 letech od jejího narození není stále jasný její původ. Zda Panklovi byli opravdu její rodiče, nebo jenom pěstouni. Hovoří se často o tom, že matkou mohla být kněžna Zaháňská, která ale údajně byla po svém potratu neplodná. A že otcem byl malíř Goya. To ale mnozí odmítají.
Z jejího odkazu dodnes čerpají celé generace umělců a "pohádková" Babička, vesnická próza z východních Čech, která vyšla v jednadvaceti různých jazycích a byla dokonce několikrát zfilmována, byla jejím nejslavnějším dílem. Málokdo ale tuší, že nebýt hraběnky Eleonory Kounicové, rozené Voračické, která se narodila v rokokovém paláci na Příkopech v Praze, ale své mládí prožila na jihočeském zámku v Choustníku na Táborsku, slavná Babička by nejspíš nikdy nespatřila světlo světa.
"Když se na jaře roku 1856 ocitla rodina Josefa Němce v bídě, zůstala jedinou nadějí Boženy Němcové právě Eleonora Kounicová. Poslala jí Babičku, která jí byla věnována. S knihou se odhodlala jít k hraběnce osobně. Neprosila, ale její chatrné šaty mluvily za ni. Hraběnka měla sice hosty, ale Němcovou přijala vlídně a dala jí šetrně 15 zlatých. Netušila, v jaké bídě se Němcovi ocitli," píše se v historických análech.
Příběh má ale pokračování! Večer však hraběcí vychovatel Schulz vyprávěl, že Němcovi nemají z čeho žít. Eleonora Kounicová proto poslala druhý den Němcové 50 zlatých se slibem, že za každý arch, který napíše, dostane 20 zlatých stálého honoráře. To postavilo později slavnou spisovatelku na nohy a dostala obrovskou vůli pracovat.
Sama Božena Němcová o své "sponzorce" napsala: „To je dáma, která umí dávat, aniž by tím člověka ponížila." Díky penězům od hraběnky tak vyšlo první vydání legendárního románu, který je nejspíš opravdu velkou pohádkou. Babička Barunky Panklové, tedy Boženy Němcové, nebyla vůbec ve skutečnosti tak laskavá a milá, jak se v psané i filmové verzi ukazuje. Spisovatelka si maminku své maminky spíš takto vysnila.
Božena Němcová, matka čtyř dětí, se dožila pouhých 41 let. Její smrt 21. ledna 1862 zasáhla jak její děti, tak i manžela Josefa Němce. Zemřela v bytě svého manžela v domě U Tří lip (dnešní ulice Na Příkopě čp. 854/14), kde dnes stojí palác, v němž je slavný svět hraček. Příčinou úmrtí byla rakovina. Lékař stanovil "všeobecnou vodnatelnost". Snad symbolické je, že První sešit II. vydání svého nejslavnějšího díla – Babičky (I. vydání vyšlo v roce 1855) dostala jen pouhý den před svou smrtí.
Po jejím úmrtí pobýval manžel Josef Němec vždy u některého ze svých tří dětí. Čtvrtý syn Hynek byl dávno po smrti. Nejčastěji Němec, jinak předčasně penzionovaný úředník c.k. finanční správy, pobýval u syna Karla v Táboře. Ten na zdejší Hospodářské škole, dnešní Zemědělské škole, vyučoval zahradnictví a byl jedním ze zakladatelů legendární táborské botanické zahrady, jedné z prvních na světě.
Zemřel 17. září roku 1879 během pobytu u syna Karla ve věku 74 let na srdeční infarkt. Stalo se tak v dnes poměrně zpustlém domě U Pleiveisů, na Křižíkové náměstí, kde syn Karel s manželkou a dětmi žil. Jeho ostatky byly uloženy za tehdy poměrně velkého zájmu na starém hřbitově pod Kotnovem. Před třemi lety se na hřbitov, který je dnes už jen parkem, vrátila replika sochy, jež původně na místě posledního odpočinku manžela slavné spisovatelky byla.
Zajímavostí bezesporu je, že tehdejší pohřeb Josefa Němce zachytil fotoaparát fotografa legendárního fotoateliéru Šecht-Voseček. I to, že známá výtvarnice Marie Šechtlová je v podstatě vzdálenou příbuznou legendární spisovatelky.
Sama Božena Němcová má dodnes své příbuzné. Její čtyřikrát pravnučkou je Renata Němcová, speciální pedagožka. S manželem mají tři děti, což jsou opět "potomci" legendární Boženy.
