Režiséra Zdeňka Trošku buď milujete, nebo nenávidíte. A tak je to u diváků a hlavně u kritiků, nebo spíše rádoby kritiků. Někteří mu vyčítají, že zatímco točí skvělé, výpravné pohádky, zahazuje se s pofidérními komediemi ve stylu Kameňáků nebo Babovřesků. Proč netočí oduševnělé filmy, ale jen, jak sám říká - voloviny pro zasmání.

Troška od 23. září začne v Praze a okolí točit další komedii Strašidla. Film bude o strašidlech ze současnosti, které se musejí přizpůsobit dnešní době a zápletka bude trochu podobná té, kterou před čtyřiceti lety natočil Václav Vorlíček s názvem Konec vodníků v Čechách, aneb jak utopit doktora Mráčka.

"Já bych točil hlubokomyslné, intelektuální, výpravné, historické či jinak pojaté filmy, ale není o ně zájem. Ani u sponzorů a producentů, tak ani u diváků. Mnohokrát jsem se přesvědčil o tom, kolik lidí přišlo na Kameňáky, Babovřesky, a kolik jich přišlo do kin na nějaký rádoby hlubokomyslný film. Pro mě navíc není měřítkem nějaká soška Lva nebo něco podobného, ale spokojenost diváka a úspěšnost podle toho, kolik jich přijde nebo to sledují v televizi. Například o tom, že úspěch Babovřesků nebo Sluncí sen zamíchal televizních programem jak u nás, tak i na Slovensku, o tom se nikde filmoví kritici nezmínili. A o tom to je," prozradil Troška.

Ten často píše scénáře podle toho, co prožívá, vidí, slyší kolem sebe, co prožívají lidé kolem něj, či s čím se mu svěřují. "Babovřesky, ať jsou sebevíce brané jako blbost, je to nadsázka, humor, komedie, ale podívejte se na dnešní vesnice. Od starosty, až po faráře to tak je. A kdo říká, že ne, nikdy, ne že na vsi nežil, ale ani nebyl. A producenti, když dají do něčeho peníze, chtějí, aby se jim vrátily a aby to vydělalo. Nemůžu si dovolit natočit film za třicet milionů, aby na něj přišly dva tisíce lidí, jak to mu bývá často právě u těch Českým lvem ověšenými snímky," podotkl Zdeněk Troška, kterého asi nejvíce proslavila jeho trilogie Slunce, seno.

"Co mě nejvíc pobaví je, když někdo o mě řekne, že jsem komerční režisér a dělám komerční věci. Neznám kolegu nebo kolegyni, kteří by točili film, seriál proto, aby na něj nikdo nechodil, nebo se nikdo nedíval. Všechno je to komerce. U někoho to nevadí, u někoho hold ne. Asi nekámoším s těmi správnými lidmi. A říkám často, že díky bohu. Pro mě je největší odměnou, když mi někdo řekne, že Slunce, seno, Kameňák, Babovřesky viděl po dvacáté a pořád se u toho baví. To je pro mě největší odměna na světě," dodává filmový, ale i divadelní a televizní režisér, který má za sebou režie oper v Čechách i zahraničí a také třeba muzikálu.