Pavel Novotný se snaží zabránit svým investigativním kolegům proniknout na nemocniční pokoj, kde se zotavuje jeho otec Petr. Nemohli jsme odolat a zážitky z této "bojovky", kterou Pavel pro novináře připravil, vám musíme zprostředkovat. Zde je tedy výpověď protekčního spratka:

Chápu snahu některých kolegů dostat se k tátovi a vyfotit ho, ostatně dělají jen svoji práci, ale hrozně mě podceňují a personál ÚVN taky... Učinil jsem nějaká opatření a zatím všichni pohořeli. Best of zážitky minulého týdne:

1. Přední bulvární novinář s fotografem neprojde sítí nástrah, férově to vzdá a zavolá mi, zda by to nějak nešlo a řekne mi, že "..samozřejmě respektuje právo otce na soukromí". Zjebal jsem ho, že tohle nesmí bulvární novinář nikdy respektovat a ani vyslovit, že ho chápu, že mým labyrintem nástrah v kombinaci s opatřeními nemocnice, (která to dělá pro všechny pacienty bez rozdílu a to velmi dobře), neprojde, ale ať dělá, co je jeho práce a ještě jednou tohle řekne a napráším ho jeho šéfovi, že respektuje něčí soukromí...

2. Do toho se u špitálu objeví Patrasová (aktuálně se soudí se Spyem o jeden a půl milionu o to, jestli Felda je nebo není kurevník a nesnáší mě) se štábem České televize, což je vychcané, protože Teta Dáda je Teta Dáda (navíc prý byla střízlivá) a zkusí se na ksicht a na logo ČT dostat dovnitř. Ale úkol zněl jasně - muž s brašnou nesmí za žádnou cenu projít! :-)

3. Slovenský bulvár přijede, je mnou přijat, poskytnu rozhovor, dám tipy, jak nejrychleji z Řeporyjí na dálnici a upozorním kolegu, že něco zkusí a dopadne stejně, jako bych dopadl já, kdybych to zkoušel na jeho otce na Kramároch. Dostane se mi ujištění, že se o to nebudou pokoušet, já mu řeknu, že kecá, protože z Blavy určitě nepřijel jen pro rozhovor se mnou, řekne mi, že fakt ne a po dvou hodinách hošík končí ve stejné pasti v nemocniční kantýně na druhém konci areálu, kde už se potkali hrdinové bodů 1 a 2 a já mu tam volám, že se nezlobím a těším se na druhé kolo, kdy skončí pro změnu v pavilonu, který mám nachystaný jako falešnou stopu pro ty, kdo projeví po pasti zvané "Kantýna" ještě houževnatost, načež se mě kolega ptá, kudy na výpadovku na Brno... aby po hodině skončil v té druhé pasti...

Jasně, že nakonec prohraju a je to tak v pořádku, ale držím se zatím dobře! A táta taky. :-)