Herečka Míla Myslíková (+71) patřila mezi nejvýraznější české herečky. Přesto, že nikdy nehrála velké hlavní role, byla nepřehlédnutelná. Letos v únoru uplyne deset let od jejího úmrtí. Její srdce se zastavilo po druhém záchvatu mrtvice. Co ale slavnou „maminku z Básníků“, nebo milostpaní z komedie Jak utopit doktora Mráčka, opravdu zabilo?

Míla Myslíková, vlastním jménem Bohumila, začínala na oblasti, pak si ji všiml film. Jejím debutem byl snímek Nejlepší člověk s Vlastou Burianem v hlavní roli. Pak šla pomalu z role do role. Nejvíce se zapsala do paměti diváků rolemi ve filmu Juraje Herze Holky z porcelánu, maminka Šafránková ze série Básníků, a také jako nenávistnou vodnici z komedie o Konci vodníků v Čechách.

„Míla byla nesmírně hodná, poctivá ženská. A tak jako před kamerou nebo v divadle byla rázná a taková rozverná, v soukromí byla úplně jiná,“ vzpomíná režisér Dušan Klein, který ji také kdysi přemlouval, aby hrála po revoluci v pokračování Básníků.

„To ale ona už nechtěla. Odmítla jít před kameru, že prý je nemocná a stará a filmování ji už nebaví. Tak jsme ten díl začali pohřbem maminky Štěpána Šafránka, podotkl režisér.

Snad taky proto si řada diváků myslela, že Myslíková je už po smrti. Ona přitom žila v ústraní, v garsonce na pražské Pankráci a věnovala se psaní. Napsala cestopis z Finska, které milovala, pohádky, za něž získala ocenění a rozepsané měla i paměti. Pak ji okradl jeden nakladatel, který ji slíbil vydat další knihu pohádek a kdysi slavná herečka zanevřela tak trochu na lidi i svět okolí. Žila skromně jen se svou fenkou jezevčíka. Trpěla schizofrenií, rozmáhal se u ní Parkinson, měla slabé srdce. A se dostala do spárů sektě Hnutí Grálu. Té taky pravděpodobně odevzdávala jakési desátky.

Koncem roku 2004 herečku, která byla sama, bezdětná a kdysi pouze krátce vdaná za brněnského herce Štěpána Zemánka, postihla mrtvice, z které se dostala. Ale pak 11. února 2005, tři dny před svými narozeninami podlehla záchvatu druhé mrtvice.

„Mílu nezabily ty neduhy a nemoci, jí zabila ztráta vůle k životu, kterou už neměla, zklamání a samota. Neměla motivaci žít. Asi pár měsíců před koncem měla údajně potkat osudovou lásku, což se ale prý nepotvrdilo. Lidem kolem to vyprávěla, ale lze se domnívat, že si to vybájila. Sama říkala, že nemá pro co žít, tak to vzdala,“ říká jedna z jejích známých, která se s ní občas potkávala.

Urna s jejím popelem je uložena v Polné na Vysočině, kde žije její synovec. Její neteř, která jakoby ji z oka vypadla, žije v jižních Čechách. Řadu let před smrtí se Míla Myslíková s rodinou nestýkala, pouze si volali. Prý proto, že nechtěla, aby ji příbuzní viděli starou a nemocnou.