Obsedantní syndrom nutí nejlépe placenou zpěvačku na světě k ohavnostem. Není divu, že si pořád myje ruce, když je má celý den v rozkroku.
Celebrity
07. května 2014 15:53
/
Jitka Jahodová
📷
3 fotografie v galerii
Nesmíme to Miley vyčítat, je jenom psychicky labilní / Foto: Twitter
Netrvalo dlouho a zpěvačka, která se ještě nedávno zotavovala v nemocnici už je zpět v plné síle. Miley Cyrus na koncertu stačilo jen deset minut než zasáhla celý Londýn svými profesními oplzlostmi. Podle přítomných prý plivala vodu na fanoušky a přitom je nabádala, aby se líbali s příslušníky stejného pohlaví. „Také řekla, že doufá, že jsme všichni opilí a zdrogovaní,” uvádí zdroj Daily Mail. I když byla celá aréna vyprodaná, stejně tím návštěvníky a následné čtenáře zase šokovala.
Co spíš zaráží nás, je, že její koncertní chování si naprosto odporuje se zpěvaččiným syndromem OCD čili obsedantně kompulzivní poruchou. Miley je jedním z nejznámějších lidí, kteří trpí touto nemocí. Jedná se o jakýsi zdravotní stav úzkosti, jenž nutí lidi k určité činnosti. Třeba, že se bojí špíny a mají neustálou potřebu si mýt ruce nebo uklízet, což je právě případ Cyrus jinak nazývané také pódiová coura. Možná, že svou nemoc posunula na vyšší úroveň a nutí ji dělat všechny ty koncertní hnusárny. Třeba že si strčí mikrofon do rozkroku. No ale když se pořád osahává a strká si do pusy cizí kalhotky, to se potom není čemu divit, že si neustále musí mýt ruce.
Co spíš zaráží nás, je, že její koncertní chování si naprosto odporuje se zpěvaččiným syndromem OCD čili obsedantně kompulzivní poruchou. Miley je jedním z nejznámějších lidí, kteří trpí touto nemocí. Jedná se o jakýsi zdravotní stav úzkosti, jenž nutí lidi k určité činnosti. Třeba, že se bojí špíny a mají neustálou potřebu si mýt ruce nebo uklízet, což je právě případ Cyrus jinak nazývané také pódiová coura. Možná, že svou nemoc posunula na vyšší úroveň a nutí ji dělat všechny ty koncertní hnusárny. Třeba že si strčí mikrofon do rozkroku. No ale když se pořád osahává a strká si do pusy cizí kalhotky, to se potom není čemu divit, že si neustále musí mýt ruce.
Kam dál?