Skoro všechno o kokainu! Co jste možná ještě nevěděli o droze smetánky.

 Life & Style 
01. září 2013 10:18 / Vítek Koldinský
  0
📷
4 fotografie v galerii
Víte že se kdysi přidával i do Coca-coly? Zdroj: Archiv
Máme tu pro vás další díl našeho miniseriálu o drogách. O marihuaně jsme již psali zde. Dnes přichází na řadu droga smetánky:

Kokain. Kdysi se přidával i do Coca-coly, později se navzdory své bílé barvě „vybarvil“ do poněkud temných odstínů… Říká se mu „droga smetánky“. Bohužel ho dnes seženete v podstatě klidně i v každé škole a stačí vám na to jedna přestávka.

Žvýkání listů koky bylo po dlouhá staletí součástí každodenního života mnoha Jihoamerických kultur. I dnes plní koka pro miliony lidí v Jižní Americe tutéž roli, co pro zbytek světa káva nebo čaj. Do Evropy dorazily první zprávy o této rostlině v 16 století, prošly však relativně bez povšimnutí až do poloviny století minulého, kdy bylo užití koky v lékařství popsáno italským lékařem, který pracoval v Peru.

Euforické začátky
Kokain byl z rostlinného materiálu izolován v roce 1859 a brzy se stal součástí mnoha patentovaných léků i potravin. Slavným příkladem je víno Mariani, prodávané ve Francii od 60. let min. století, které obsahovalo zhruba 8 mg kokainu v jedné sklenici. Toto víno se stalo velmi populární ve všech vrstvách Evropské společnosti a v roce 1885 dorazilo do USA. V roce 1886 byla na trh uvedena Coca-Cola, která v té době obsahovala několik miligramů kokainu. Byla prodávána jako povzbuzující nápoj, který je alternativou k alkoholu. Lékařský zájem nebyl zprvu veliký, ale poté rychle vzrostl a kokain byl mnoha slavnými lékaři popisován jako nenahraditelný lék na nejrůznější obtíže. V moderní době se kokain objevil v podobě drahé drogy, kterou užívali především lidé ze zábavního průmyslu, hlavně rockoví muzikanti a filmové hvězdy. Ze známých osobností historie užívajících kokain můžeme jmenovat Sigmunda Freuda, Adolfa Hitlera a našeho slavného herce Huga Haase.

Přechod do ilegality
Ano, také Sigmund Freud se dostal s kokainem do styku. Jeho přítel Erns von Fleischl dostával morfin proti bolesti a stal se na něm závislým. Freud ho vyléčil ze závislosti pomocí kokainu a napsal na kokain oslavný článek.

Již po několika letech se začaly objevovat negativní dopady užívání kokainu. Stále více lidí kokain šňupalo a aplikovalo injekčně, mnozí se na něm stali závislí. Mezi nimi i zmíněný Freudův přítel von Fleischl, který si nakonec nitrožilně aplikoval až gram denně. Freud sám pokračoval v užívání kokainu zřejmě až do konce života. Kokain se stal méně populární a i v Coca-cole byl v roce 1903 nahrazen kofeinem. Se vzrůstající zákonnou restrikcí se objevily nelegální zdroje kokainu. Je zajímavé, že relativní pouliční cena kokainu v roce 1907 byla stejná, jako v roce 1985. V roce 1914 byl schválen Harrison Act, který omezil distribuci kokainu jen na základě lékařského předpisu. V roce 1919 Nejvyšší soud USA zakázal předepisovat kokain jako substituční lék pro závislé. Postupně se užívání kokainu stávalo méně rozšířené a nejmenší spotřebu pravděpodobně přinesl počátek 50. let.

Návrat kokainu zaznamenala 60. léta a skutečný boom poté nastal v 70. letech s vrcholem spotřeby pravděpodobně okolo roku 1979. Studie z té doby naznačují, že kokain užilo během posledního měsíce až 10% populace ve věku 18–25 let. V roce 1986 bylo odhadováno, že zhruba 40% Američanů od 20. do 30. let kokain okusilo a asi 3 milióny lidí jsou pravidelnými uživateli. Spotřeba i sociální dopad kokainu se výrazně zvýšil po objevení Cracku – kokainu upraveného pro kouření v roce 1985. Epidemie jeho užívání se rychle rozšířila i do Evropy. U nás zatím crack v podstatě není přítomen a užívání kokainu se omezuje na nejvyšší příjmové vrstvy. Kokain je, vedle heroinu, hlavní „mafiánskou drogou“ – ilegální dovoz kokainu zejména do USA a Evropy přináší kolumbijským kokainovým kartelům stejně jako jejich sesterským organizacím miliardy dolarů ročně.

Způsoby užívání
Nejstarší způsob užívání bylo žvýkání listů koky, což vedlo k uvolnění šťávy obsahující drogu. V dnešní době se kokain šňupe z tzv. lajn, do těla se pak vstřebává nosní sliznicí. V hojné míře se začal kouřit crack, což je volná báze kokainu.

Účinky
V případě, že se kokain šňupe, jeho účinky vrcholí v rozmezí 15 až 40 minut, pak se vytrácí. Pro udržení delšího euforického stavu je nutné dávky opakovat zhruba po dvaceti minutách. Následně se dostavuje výřečnost, hyperaktivita, pocity veselosti, uvolnění, vyšší fyzická a psychická kondice, snižuje se vnímavost k pocitu únavy, vyčerpanosti a bolesti. Při užití nižších dávek může kokain oddálit orgasmus a zesílit potěšení ze sexu, ovšem při dlouhodobém užívání drogy může naopak touha po sexu vymizet a mohou se dostavit problémy s dosažením erekce.

Mezi nepříjemné účinky drogy patří sucho v ústech, pocení, ztráta chuti k jídlu, zvýšení srdečního tepu, může se rozvinout paranoidní psychóza, objevují se i epileptické záchvaty a nespavost.

Při dlouhodobém užívání šňupáním může dojít k perforaci nosní přepážky, což vyžaduje následný chirurgický zákrok. Při injekčním podávání se mohou objevit vředy, otoky a krevní sraženiny a zvyšuje se riziko přenosu viru HIV a dalších infekčních onemocnění. Při častém užívání se míra nežádoucích účinků zvyšuje.

Viditelné příznaky
Rozšířené zornice, výtok z nosu (při šňupání), zastřený hlas, bledost, hubnutí.

Návykovost
Kokain je možno brát velmi dlouho, pokročilí konzumenti se dostávají do stadia, kdy nepříjemný stav, tzv. „dojezd“ po odeznění účinků, řeší zase další dávkou.
Kam dál?
Pozor nejezte papír!!! Seznamte se: LSD
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Díky mimořádně vysokému množství hořčíku dokáží koupele v epsomské soli ulevit od depresí, bolesti a...

Tech

České zbrojovky jedou naplno, nyní získaly technologii systému automatického granátometu MK 47